Za analýzou satelitních snímků stojí bývalý zaměstnanec finské rozvědky Marko Eklund. Ten na jaře lokalizoval místa podél finsko-ruské hranice, na kterých se masivně vykácel porost a začala stavba budov.
Informaci mu potvrdil ruský dokument, který uváděl připojení lokality k vodovodní a kanalizační síti města Petrozavodsk. Kasárny vyrostou v nedaleké vesnici Novaja Vilga.
Finskou hranici (modře) a město Petrozavodsk dělí přibližně 160 km.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
„Jedno místo je jasně rozeznatelné. Je tam nástupní plocha pro jednotku, pravděpodobně budova velitelství na konci a po stranách se staví kasárna,“ řekl Eklund finské veřejnoprávní televizi a rádiu Yle.
Kasárna podle něj vypadají typicky rusky a budou mít tři nebo čtyři patra. Odhaduje také, že pojmou až šest tisíc vojáků. O začátku stavby informovala na konci loňského roku i ruská média.
„Také tady budou podpůrné síly, takže se dá předpokládat, že se v osadách a lesích Karélie objeví až téměř 15 000 mužů,“ doplňuje expert. Karélie je jedna z republik Ruské federace, jejímž hlavním městem je právě Petrozadovsk. Finská Yle také upozornila, že do vesnice Rybka v téže lokalitě Rusové dopravili na 135 vozidel. Nejde přitom jen o kasárna, ale i o sklady munice a právě vojenská vozidla.
NEW: A major investigation by DR, SVT, NRK and Delfi reveals how Russia is expanding military bases near the Nordic and Baltic regions, as intelligence officials warn Europe may be entering its most dangerous period in years.
According to the investigation, Russia is expanding https://t.co/oSuv4eaLva
„Očekáváme, že na našich hranicích bude nasazeno 80 tisíc vojáků, zatímco dříve jich tam bylo pouze kolem 20 tisíc,“ cituje náčelníka finské armády Pasi Välimäkiho švédská veřejnoprávní SVT.
Poloostrov Kola jako hrozba pro Norsko
Eklund, který byl v minulosti také zástupce vojenského atašé na finském velvyslanectví v Moskvě, průběžně sleduje celkem 19 ruských pozic v relativní blízkosti k hranicím NATO. Upozorňuje také na oblast Pečenga. Ta se nachází na ruském poloostrově Kola a jde o rozlehlé údolí, které už nyní slouží jako ruská vojenská základna, aktuálně pro přibližně sedm tisíc jednotek.
„Údolí Pečenga bylo vždy rozsáhlou vojenskou oblastí. A teď vidíme, že staví nová kasárna pro nové vojáky,“ cituje Eklunda norská veřejnoprávní stanice NRK s tím, že jejich počet by se v oblasti mohl zvýšit až o deset tisíc. Stanice rovněž připomíná, že na norské straně hranice je aktuálně asi 800 vojáků.
Rusko znervózňuje Finy. „Syslí“ nové tanky a rozšiřuje základny u hranic |
Marko Eklund ale připouští, že dokud trvá konflikt na Ukrajině, ruští vojáci zůstanou tam. Podle Eklunda je jedním z důvodů, proč Rusko provádí rozsáhlý program znovuzbrojení podél hranic NATO, Putinova potřeba udržet si image Aliance jako nepřítele.
„Rusko nemá ani v geopolitické, ani v ekonomické, ani ve vojenské rovině v úmyslu zaútočit na NATO,“ tvrdí naopak ruský velvyslanec v Norsku Nikolaj Korčunov. Ruské snahy jsou podle něj v obranném duchu. Ruský velvyslanec v Dánsku Vladimir Brabin podle dánské stanice DR označil domněnky o ruském útoku za lživé.
Hranici Norska (modře) dělí od údolí Pečenga jen pouhých 11 km.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
Nebezpečná exkláva
Historicky bohatá Kaliningradská oblast, ruská exkláva hraničící s Pobaltím a Polskem, je dalším z území, kam Rusové alokují své jednotky a kde staví nové zázemí. Už nyní je silně vyzbrojenou oblastí, podle Eklunda by se zde ale mohl počet vojáků ztrojnásobit. Aktivitu pozoruje u přístavního města Baltijsk (rusky doslova „Baltské město“), česky známé také jako Pilava. To leží na samotném západu oblasti na hranicích s Polskem.
Přístav Baltijsk (červeně) a Suvalský koridor
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
Vojenský expert Eklund se domnívá, že odsud by Rusové mohli chtít útočit na Švédsko nebo Dánsko, pokud by došlo k rozsáhlému vojenskému konfliktu. Počet vojáků poblíž přístavního města by podle něj mohl dosáhnout sedmi tisíců.
Rusko dlouhodobě sleduje také Suvalský koridor na opačném cípu Kaliningradské oblasti. Ten leží na polsko-litevské hranici a dlouhodobě se o něm mluví jako o jednom z nejzranitelnějších bodů NATO. Rusko by totiž útokem zde mohlo odříznout pobaltské státy od zbytku Aliance.
Polsko a Pobaltí budou trpět jako první. Šéf ruské rozvědky varuje NATO |
„V rámci NATO existuje rozsáhlý a velmi podrobný válečný plán pro tuto oblast,“ říká pro veřejnoprávní DR nejmenovaný zdroj z bezpečnostního aparátu Dánska.
Jak prevděpodobná je válka?
Celkem tak může Rusko podle odhadů Eklunda zvýšit počet svých vojáků od okrajových oblastí Norska dále podél hranice s NATO na 115 tisíc.
„Nevěříme, že tyto struktury jsou jen pro parádu. Cílem je zajistit, aby bylo Rusko připraveno konfrontovat NATO v případě většího konfliktu v budoucnu,“ řekla hlava švédské rozvědky a zároveň kontrarozvědky Thomas Nilsson stanici SVT. Tyto struktury by podle něj po skončení války na Ukrajině mohli sloužit právě vojákům navrátivších se z konfliktu.
Co Rusko udělá s vojáky po válce? Hrozba pro Evropu potrvá, varuje německý ministr |
To potvrzuje i velitel sil NATO v Pobaltí a Polsku Brian Niessen. „Dokud se Rusko angažuje na Ukrajině, je konkrétní vojenská hrozba, na kterou se připravujeme, nízká. To by se však mohlo velmi rychle změnit.“
S nízkou mírou pravděpodobnosti vojenského konfliktu mezi Ruskem a aliancí souhlasí i experti oslovení redakcí iDNES.cz. „Dokud je Rusko vázáno na Ukrajině, tak nemá síly podnikat žádné jiné aktivity,“ řekl redakci bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z Vojenské akademie ve Vyškově. Připouští ale, že mohou pokračovat provokace.
„Bezpečnostní situace je však výrazně horší než před několika lety a riziko by mohlo vzrůst, pokud by se boje na Ukrajině utlumily a Rusko získalo prostor nové jednotky doplnit, vyzbrojit a přesunout,“ hodnotí předběžně pro iDNES.cz Jan Ludvík z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.
Oslovení experti se shodli, že Rusko tak reaguje na rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. „NATO v Pobaltí rozmisťuje předsunuté síly k odstrašení Ruska, Rusové to vnímají jako přímou hrozbu a zrcadlově dělají to stejné,“ domnívá se Dyčka.
NATO se chystá na válku, EU se mění v alianci proti nám, míní šéf ruské rozvědky |
Norský bezpečnostní expert Tormod Heier pro NRK poznamenal, že fakt, že je nějaká země připravena jít do války za pět let, ještě neznamená, že do ní za pět let skutečně vstoupí. Podle něj ruská aktivita podél hranice NATO šanci ozbrojeného konfliktu nezvyšuje, nicméně roste tím riziko hybridních hrozeb.
Naopak podle Kataryny Zyskové z Institutu obranných studií v Oslu (IFS) se Rusko navzdory ztrátám na Ukrajině připravuje minimálně na vojenskou konfrontaci s NATO. „Pokud se podíváme na ruské ambice, které stojí za tímto vojenským posilováním, naznačuje to, že se Rusko připravuje na dlouhodobou konfrontaci a možná i na přímou válku s Aliancí,“ míní. Podle Zyskové je to otázka času.
