Tuto raketu nic nezastaví, chlubil se Putin

Tuto raketu nic nezastaví, chlubil se Putin | foto: AP

KOMENTÁŘ: Vzpomínky na poněkud děsivou budoucnost

  • 563
Každý sedmý obyvatel Ruska žije na hranici bídy. Děsivou statistiku se však ruský prezident Vladimir Putin rozhodl ve své čtvrteční řeči k národu přebít 41minutovým řečněním o nejnovějších ruských zbraních. Podle analytika Vladimíra Votápka se vydává na cestu, na které už zabloudil Sovětský svaz.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek přednesl svou každoroční Zprávu o stavu federace, kterou poprvé pronesl Boris Jelcin v roce 1994. Postupně se rozvinula do specifické formy, která ani tak nehodnotí, čeho bylo dosaženo v minulosti, jako spíše popisuje, co by bylo žádoucí udělat v budoucnosti.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

I letos prezident Putin své posluchače přímo zavalil velkým množstvím myšlenek o tom, co by bylo žádoucí učinit, aby se Rusko a jeho obyvatelé měli lépe. Letošní, již čtrnácté vystoupení Vladimíra Putina, se od předchozích projevů odlišovalo tím, že řečník věnoval velký prostor popisu nových strategických zbraní.

Putin svůj projev tentokrát nepřednesl koncem kalendářního roku, jak bylo v posledních letech obvyklé, ale až v březnu roku následujícího. Učinil tak patrně v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami, které se uskuteční 18. března.

Hned na začátku svého projevu prezident konstatoval, že Rusko mnohého dosáhlo, nicméně je nutné udělat zásadní „průlom ve prospěch občanů“. A pak už následovalo, jak je tomu v podobných případech zvykem, mnoho myšlenek, proti kterým lze jenom těžko něco namítat. Posuďte sami:

Putin například posluchačům prozradil, že o úspěchu státu rozhoduje lidský kapitál. Je třeba se oddělit od všeho, co zemi brzdí, a umožnit lidem, aby se rozvíjeli, konstatoval. Hlava ruského státu by si také přála, aby se v Rusku rozšířil prostor svobody. Zvýšení technologického rozvoje podle něj vyžaduje zapojení do světových procesů. Rusko musí během nejbližších šesti let zvýšit svůj HDP na obyvatele o 50 %.

Stát musí více podporovat penzisty i matky s dětmi. Více než 5 milionů rodin má získat lepší bydlení. Je nutné snížit počet obětí dopravních nehod a zvýšit střední délku života (Rusko se podle tohoto ukazatele nachází asi na 109. místě na světě, zatímco ČR najdeme kolem 32. místa).

Stoupnout mají výdaje na zdravotnictví i dopravu

Výdaje na zdravotnictví mají stoupnout ze 4 na 5 % HDP (Česko dává na zdravotnictví kolem 8 %, zatímco EU jako celek 10 %). Rusko v dalších letech zvýší kapacitu svých letišť i železnic, v první řadě Bajkalsko-amurské a Transsibiřské magistrály. V roce 2024 bude všude v Rusku přístup k rychlému internetu. Stát chce investovat do školství. Tempa růstu HDP mají být vyšší než ve světě. Stát bude více pomáhat rozvoji malého a středního podnikání.

Podobným způsobem by bylo možné pokračovat dlouho. S každou podobnou obecně platnou myšlenkou se ale v kriticky myslícím posluchači mimovolně posiluje potřeba zeptat se, jak chce hlava státu těchto hezkých cílů dosáhnout? A především, proč už je dávno nedosáhla?

Vždyť v Rusku vládne od konce roku 1999 a skutečné výsledky ruské ekonomiky a vývoje státu hovoří spíše o problémech a neúspěších, než o rostoucím blahobytu občanů a síle země. Jak sám konstatoval, počet lidí, žijících na hranici bídy, dosáhl v Rusku v loňském roce už 20 milionů. To je při celkovém počtu 146 milionů obyvatel strašné číslo, téměř sedmina populace.

Možná i proto věnoval Putin celkem 41 minut ze svého dvouhodinového vystoupení tématu zbrojení, ve kterém se Rusku tradičně daří a kde se zemi podařilo dosáhnout, podle Putinových slov, velkých úspěchů. Tuto pasáž uvedl připomenutím, že po rozpadu SSSR bylo Rusko slabé a záviselo na západních půjčkách a pomoci. Zato dnes je silné, což se projevilo mj. během úspěšné operace v Sýrii. Přesto ho dosud Američané nebrali vážně. Moskva se dlouho snažila udržet režim smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany (ABM treaty). Nicméně Washington prosadil svou, ukončil platnost smlouvy a nyní aktivně rozvíjí nové systémy protiraketové obrany. To se teď změní, domnívá se ruský prezident.

Poté Putin ukázal video se záznamem letu raketového komplexu Sarmat, který má nahradit současné rakety „Vojvoda“, umístěné v podzemních šachtách. Pohovořil také o nových typech raket s plochou dráhou letu. Co je podstatné, uvedené zbraně údajně pro svůj pohon využívají nukleární energetické zařízení, a proto disponují neomezeným doletem. Navíc jsou nezranitelné současnými prostředky protiraketové obrany, sdělil Vladimir Vladimirovič.

Nechtěli jste nás poslouchat, poslouchejte nyní

Kromě toho má Rusko k dispozici bezpilotní prostředky, které se pohybují od hlubokých mořských vod až po nejvyšší vrstvy atmosféry. Ani tyto zbraně nikdo na světě podle prezidenta Putina nemá. Ruská armáda má také k dispozici letadlo s rychlostí překračující 5 000 kilometrů za hodinu a střely, která bude vypouštět, mají létat ještě vyšší, dvojnásobnou rychlostí. A ani to nebyl konec informací o nových ruských zbraních. Strategické síly RF již brzy obdrží raketové systémy, létající dvacetinásobkem rychlosti zvuku, ničící cíle silou meteoritu. Ruské ozbrojené síly také dostávají nové laserové zbraně.

„Nechtěli jste nás poslouchat. Tak nás poslouchejte nyní,“ zakončil prezident Putin tuto část svého vystoupení.

Jak hodnotit Putinovu zprávu? Tradiční pasáže o ekonomice, sociální politice, vzdělávání a podobně jako by byly parafrází jeho slov z předchozích let. Byly slabou propagandistickou zástěrkou skutečnosti, že nekompetentní ruské elity neumí řídit svou zemi. To nejzajímavější na letošní zprávě o stavu federace byl důraz, který prezident věnoval oblasti zbrojení. Svým způsobem to je pochopitelné, protože v ostatních oblastech je pro ruskou vládu obtížné ukázat skutečné úspěchy.

Pokud ale chce Putin skutečně přesvědčovat ruské občany, že mají rezignovat na slušnou životní úroveň jenom proto, aby jejich země mohla víc a více zbrojit, je to chyba. Vydává se tím na cestu, na které už zabloudil Sovětský svaz. I kdyby se vládnoucí elitě podařilo zmanipulovat obyvatelstvo do té míry, že by ve své většině souhlasilo s „výměnou másla za rakety“, zemi to nic pozitivního nepřinese. Rusko bude dál a dál zaostávat za vyspělým světem, což není nic, z čeho bychom měli mít radost.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video