Ruský prezident Vladimir Putin na konferenci v Biškeku (9. prosince 2022) | foto: Reuters

V případě jaderného útoku přijde tvrdá odplata, hrozí Putin a mluví o zradě

  • 569
Prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady řekl, že by v takovém případě byl útočník smazán z povrchu země. Účastníky minských dohod pak obvinil ze zrady.

„Poté, co výstražný systém dostane signál o raketovém útoku, vyšleme do vzduchu stovky, opravdu stovky raket, které není možné zastavit... Co to znamená? Pád částí raketových hlavic na ruské území je tak jako tak nevyhnutelný. Nicméně z nepřítele nezůstane nic, protože zlikvidovat stovky raket nelze,“ řekl Putin ve vystoupení, jehož část zveřejnil ruský portál Izvestija. Zdůraznil, že Rusko má nyní k dispozici hypersonické zbraně.

Ruský diktátor naznačil, že podle něj by hrozba použití jaderných zbraní mohla přijít z USA. „Spojené státy mají teorii preventivního úderu... Když už mluvíme o odzbrojovacím úderu, tak by možná stálo za to zamyslet se, jestli nepřevzít některé postupy našich amerických partnerů, jak zajistit svoji bezpečnost,“ citovala Putina agentura TASS.

Putin už tento týden řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala a o možnosti použití jaderných zbraní hovoří v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině především právě Moskva.

Ruský prezident během svého vystoupení také obvinil ze zrady účastníky minských dohod, především Německo a Francii. Cílem těchto dohod bylo ukončit válku na východní Ukrajině, která se rozhořela v roce 2014 poté, co Moskva podpořila místní proruské separatisty. Podle agentury Reuters prohlásil, že Berlín s Paříží místo dodržování dohod posílá na Ukrajinu zbraně.

Ukrajinský voják vyhlíží z úkrytu v Bachmutu. (21. února 2023)

Putin přitom reagoval na rozhovor bývalé německé kancléřky Angely Merkelové s týdeníkem Die Zeit, v němž řekla, že dohody byly pokusem poskytnout Ukrajině čas a dát jí příležitost zlepšit svoji obranu. Uvedl, že právě kvůli rozčarování z minských dohod si Rusko není jisté, s kým jednat ohledně současné situace na Ukrajině.

„Už mnohokrát jsem řekl, že jsme připraveni dojít k dohodě, jsme otevření, ale nutí nás to zamyslet se, s kým máme tu čest,“ sdělil ruský prezident.

Americký ministr obrany Lloyd Austin v reakci na Putinova slova prohlásil, že Rusko rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál. Vyhrožování jadernými prostředky je podle něj vysoce nezodpovědné. „Zatímco Kreml pokračuje v kruté a ničím nevyprovokované válce proti Ukrajině, celý svět pozoruje, jak se Putin pouští do velmi nezodpovědného řinčení jadernými zbraněmi,“ řekl.

Ruská vojska vpadla na Putinův rozkaz 24. února na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si už podle odhadů vyžádal desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnal z domovů.

Tanec kolem tanků pro Ukrajinu. USA nenápadně naléhají, Německo se zdráhá

Jarní mírová jednání Ruska s Ukrajinou skončila neúspěchem. Ukrajina už několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce však jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.

Šéf Kremlu v pátek rovněž přiznal „jisté potíže“ se zajišťováním výstroje a oblečení pro stovky tisíc mobilizovaných Rusů. Na konferenci v Biškeku dále prohlásil, že problémy spojené s vysíláním mužů na Ukrajinu už nyní ustupují.

Putin také ujišťoval, že cenový strop na ropu Rusko neohrozí. Na jeho výši 60 dolarů za barel se minulý týden dohodly skupina vyspělých ekonomik G7 a Austrálie a také Evropská unie. „Pokud jde o naši reakci, tak už jsem to říkal. Jednoduše nebudeme prodávat do těch zemí, které taková rozhodnutí přijímají. Budeme také přemýšlet, že v případě nutnosti snížíme těžbu,“ řekl.

7. prosince 2022

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video