Putin podle Axiosu řekl jak íránským představitelům, tak americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že je pro uzavření nové jaderné dohody mezi USA a Íránem. „Podpořil by nulové obohacování uranu. Vyzval Íránce, aby se o to snažili, a jednání s Američany tak byla vstřícnější. Íránci řekli, že o tom nebudou uvažovat,“ popsal jeden z evropských činitelů.
Podle dvou zdrojů Putin svůj postoj k íránskému uranu oznámil také izraelské vládě či francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. „Víme, že Putin toto řekl Íráncům,“ uvedl nejmenovaný představitel Izraele. Šéf Bílého domu už dal najevo, že chce s Íránem uzavřít novou dohodu. A podle zdrojů Axiosu je nulové obohacování uranu jedním z klíčových požadavků Trumpovy vlády.
ANALÝZA: Jako hledat jehlu ve stohu sena. Kam zmizelo 408 kg íránského uranu |
Teherán dosud tvrdil, že sice uran obohacuje, ale nesnaží se o vývoj atomových zbraní. Provoz jaderných zařízení se v zemi výrazně zpomalil poté, co na ně zaútočila izraelská a následně i americká armáda. Pokud by se dohodu podařilo uzavřít, Íránci by uran nemohli obohacovat vůbec, ať už by byl uváděný důvod jakýkoliv.
A ačkoliv veřejně Kreml zprávy o nátlaku na Írán označil za „součást špinavé, zpolitizované kampaně, která je vedena s cílem eskalovat napětí kolem íránského jaderného programu“, v zákulisí hovoří poněkud jiným tónem. Putin totiž vnímá, že se íránský režim po nedávných událostech potřebuje dát dohromady. A nejen kvůli sobě.
Rusko bylo loni největším zahraničním investorem v Íránu, ruští specialisté pracují v jaderném zařízení v Búšehru, které ostatně postavil ruský Rosatom. Íránští jaderní vědci získali praxi v Rusku. Teherán zase Rusům dodal tisíce dronů používaných v ruské válce na Ukrajině. Tím těsné spojenectví dvou vyvrhelů světové scény nekončí.
Izrael se mě pokusil zabít, tvrdí íránský prezident Pezeškján |
Kreml plánuje výstavbu plynovodu z Ruska přes Ázerbájdžán do Íránu, pomoci chce také s případnou výstavbou plynového uzlu pro vývoz dodávek do třetích zemí, píše list The Times s tím, že toto všechno je v očích ruského vládce v ohrožení. Další eskalace na Blízkém východě by sice pomohla Rusku třeba tak, že by vzrostly ceny ropy a světová pozornost by se od vraždění na Ukrajině znovu přesměrovala jinam, o tom ovšem Kreml až tolik nestojí.
„Pokud se z Íránu důsledkem současných útoků stane permanentně nestálá země, tamní plynový ‚hub‘ a další reálnější projekty se rozplynou v kouři, stejně jako již uskutečněné investice,“ míní expert na Írán a ruskou politiku na Blízkém východě Nikita Smagin.
