Jedenáct zemí z 15členné Rady hlasovalo ve prospěch návrhu, který společně předložily Malajsie, Austrálie, Nizozemsko a Ukrajina. Čína, Angola a Venezuela se hlasování zdržely.
Rusko má jako stálý člen Rady bezpečnosti v nejvyšším orgánu OSN právo veta, a tak návrh neprošel. Moskva předem varovala, že návrh zablokuje. Ruské vedení se obávalo, že tribunál se změní v arénu protiruských výpadů, a upozorňovalo, že ustavení jakéhokoli soudu musí předcházet nalezení viníků. O nich vládnou mezi Ruskem na jedné a Ukrajinou a západními státy na druhé straně spory.
Rusko se ocitlo pod palbou kritiky
Malajsijský ministr dopravy Liow Tiong Lai podle agentury Reuters po jednání řekl, že RB OSN vyslala „nebezpečné poselství o beztrestnosti pachatele tohoto odporného zločinu.“
Naopak americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová sdělila, že ani veto nebude stát v cestě vyšetřování takového zločinu. „Snaha o zamezení spravedlnosti pouze zesílí bolest rodin obětí, které snášejí více, než si kdokoli z nás dokáže představit. To je následek dnešního ruského veta,“ dodala.
Čurkin oponoval, že Rusko považuje vytvoření mezinárodního tribunálu za předčasné. Ruského veta si prý byli všichni vědomi. „To podle našeho názoru ukazuje na skutečnost, že politické důvody pro ně byly důležitější než praktické cíle. Což je politováníhodné,“ citovala Čurkina agentura Reuters. „Rusko je připraveno spolupracovat na úplném, nezávislém a objektivním vyšetření příčin a okolností nehody,“ dodal.
Rusko kritizoval i nizozemský ministr zahraniční Bert Koenders: „Připadá mi nepochopitelné, že člen Rady bezpečnosti brání spravedlnosti v případě tragédie, která poznamenala tolik lidí. Beztrestnost dá velmi nebezpečný signál.“
Katastrofu z loňského července nepřežilo všech 298 lidí, kteří na palubě malajsijského boeingu cestovali z Amsterodamu do Kuala Lumpuru. Většinu cestujících tvořili Nizozemci. Podle Kyjeva a většiny západních expertů stroj zničila raketa země-vzduch, odpálená z území kontrolovaného proruskými separatisty.
Rusko ale tvrdí, že letoun mohl být zasažen raketou vzduch-vzduch, kterou odpálil ukrajinský bojový letoun. Podle jiné ruské verze byl stroj zasažen raketou vystřelenou z ukrajinských pozemních baterií.
Putina nepřesvědčil ani nizozemský premiér
Ukrajina, kde ke katastrofě došlo, se práva na vyšetření havárie vzdala ve prospěch Nizozemska, kam byly trosky letounu přepraveny. Šetření řídí nizozemský úřad pro leteckou bezpečnost, který se zabývá příčinou katastrofy, ale nehledá viníky. O ty se zajímá úřad nizozemského generálního prokurátora, který do vyšetřovacího týmu zařadil experty z Ukrajiny a států, jejichž občané byli mezi oběťmi. Ruští odborníci v týmu nejsou.
I to je podle ruských médií důvodem, proč se Moskva k vyšetřování katastrofy staví podezíravě. Rusko si opakovaně stěžuje, že jeho údajné důkazy vyšetřovatelé přehlížejí a odmítají vzít v úvahu i ty verze události, v nichž jako viník katastrofy figuruje ukrajinská armáda.
Těsně před dnešním hlasováním se o změnu ruského stanoviska pokusil nizozemský premiér Mark Rutte, který se telefonicky spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten ale jeho argumenty nevyslyšel.
Podle ukrajinských médií dnešním hlasováním zápas o ustavení tribunálu nekončí. Ukrajinská diplomacie údajně zvažuje, že návrh na jeho vytvoření předloží na nejbližším zasedání Valného shromáždění OSN. Tam by k jeho schválení stačily dvě třetiny hlasů a Rusko by veto uplatnit nemohlo.
Australská média zveřejnila v půlce července dosud neznámé video natočené na místě neštěstí. Je slyšet údiv, že to není vojenské letadlo:
17. července 2015 |
