Předtím, než se Vlad odebral na krátkou přestávku z frontové linie na severovýchodní Ukrajině, rozhodl se najít rande na aplikaci Tinder. Zájem projevilo několik žen a on se těšil na seznámení a možná i něco víc. Když se ale s první z nich setkal v kavárně v Charkově, jakoby oněměl.
„Moje charisma zmizelo,“ líčí Vlad, jehož jednotka každodenně přihlíží zkáze a smrti. „Neměl jsem energii ptát se někoho na to, jak se má,“ uvedl s tím, že nedokázal vést konverzaci, která je často předpokladem intimity.
Ruská invaze na Ukrajině zasáhla téměř každý aspekt života místních lidí. Sirény denně varují před bombardováním, země čelí hospodářskému poklesu a ukrajinští vojáci nonstop svádí bitvu s nepřítelem, který jim přišel vzít jejich domov. Ruskému agresorovi padla za oběť také blízkost a intimita.
„Když jste na frontě, neustále vás ostřelují. Je to adrenalin, stres, zranění přátelé. Vidíte smrt. Každý druh smrti,“ popsal listu The Washington Post (WP) šestatřicetiletý poručík Kyrilo Dorolenko. Jeho muži si podle něj na volno z boje rovněž domlouvají schůzky na Tindru. „Ale nemáte dost času na to, abyste změnili svou realitu, abyste byli něžní a emocionální,“ dodává.
„Když bojujete o přežití, nemyslíte na intimitu“
Ruská armáda od počátku bojů úmyslně útočí na civilní cíle a infrastrukturu, aby terorizovala ukrajinské obyvatelstvo a zlomila jeho odpor. Válka si podle OSN vyžádala životy nejméně sedmi tisíc civilistů, včetně 430 dětí. Ukrajina v prosinci uvedla, že v bojích dosud ztratila třináct tisíc vojáků.
„Ukrajince tíží psychologická váha nesčetných válečných traumat,“ říká sexuální terapeut Alexander Kolomijčuk z Kyjeva. „Trauma a romantika nejdou dohromady. Když lidé bojují o přežití, nemyslí na intimitu, na sex, protože jde o potěšení a zábavu. A ve válce není ani na jedno čas,“ říká.
Rogozin poslal velvyslanci Francie šrapnel ze svého těla. Sloužíte USA, vzkázal |
Podle psychiatra Caseyho Tafta z Bostonské univerzity, jenž léta pracuje s americkými veterány, jsou vojáci na frontě často nuceni otupit své emoce a zahnat tak strach, úzkost či deprese. „Když se vrátí domů, mohou mít problém otevřít se svým partnerům. Trauma z válečné zóny mnohé vede k myšlení v režimu přežití. Cítí například k blízkým nedůvěru,“ míní.
Čtyřiatřicetiletého Jaroslava Saška válka loni na jaře oddělila od ženy a dětí, kteří odjeli za bezpečím do Německa. Saško, jenž slouží na frontě u východoukrajinského Slovjansku se nyní obává, jak bude jeho manželka reagovat až se znovu uvidí, a to z hlediska duševních i tělesných aspektů.
„Mám pocit, jako bych ji nikdy nepotkal. Je to skoro jako setkání s cizincem. Budeme se muset znovu navzájem poznat,“ říká.
Putin neumí milovat, my ano. Na Ukrajině přibylo svateb, jsou aktem vzdoru |
Ukrajinci líčí, že je válka přiměla k urychlení životních milníků: rozchodů, závazků, ale také nových vztahů. Mnohé invaze podle jejich slov donutila vyznat své skutečné emoce a za lásku bojovat. Řada z nich vstoupila do manželství a ukázali tak svůj odpor vůči invazi.
„Je to poselství vzdoru pro celý svět, který zdůrazňuje sílu našeho lidu. Vstoupíme do manželství, dokonce i když rakety létají nad našimi hlavami,“ řekla listu Politico Ukrajinka Darja.
Dvaatřicetiletá Genja Aslanjanová z Kyjevu se v roce 2019 rozešla s přítelem Antonem, protože se chtěl odstěhovat do zahraničí a studovat tam na letecké škole. „Byli jsme tak rozmazlení a hloupí, že jsme se nechali rozdělit,“ říká.
Když začala válka, Anton se vrátil ze Španělska domů, aby sloužil jako důstojník v ukrajinské armádě. Dvojice se dala znovu dohromady a o pár měsíců později se vzala. „Vrátili jsme se k sobě kvůli válce. Jediné na čem v ní záleží jsou lidé kolem vás, vaši blízcí,“ míní Aslanjanová.
