Tsahkna o víkendu na okraj Mnichovské bezpečnostní konference reagoval na obavy, že Rusko po skončení války na Ukrajině zaútočí na některý z pobaltských států a pokusí se jej částečně obsadit. Takový krok by podle něj představoval zásadní zkoušku jednoty a odhodlání Aliance.
„Přineseme válku do Ruska a provedeme údery hluboko v jeho území. Víme přesně, co máme dělat,“ řekl Tsahkna portálu The Telegraph.
Země v regionu podle něj výrazně zvyšují investice do obrany a rozvíjejí nové vojenské schopnosti, přičemž výdaje na obranu v některých případech dosahují pěti procent HDP.
Putin pošle tisíce vojáků, aby rozsévali chaos po Evropě, varuje Estonsko |
Ministr zároveň zkritizoval starší alianční plány, které počítaly s tím, že NATO sice nakonec ve válce s Moskvou zvítězí, ale až poté, co ruské formace vstoupí na území pobaltských států.
„Předchozí plány byly jen o tom, že když Rusko přijde, Aliance nakonec válku vyhraje. V takovém případě by už ale žádní Estonci nezůstali. O takové plány nestojíme,“ podotkl Tsahkna.
„Tohle je náš plán, protože jiný neexistuje. Nemůžeme dovolit, aby Rusko vstoupilo do Pobaltí a teprve potom jsme začali bojovat,“ doplnil.
Polsko ukázalo opevnění východní hranice. Čeká nás intenzivní rok, hlásí armáda |
Debatu o zranitelnosti regionu počátkem února rozproudila simulace útoku na Litvu, kterou vypracoval německý deník Die Welt. Bývalí představitelé NATO a německé armády v ní popsali scénář, v němž Rusko během několika dní splní většinu svých cílů, zatímco Severoatlantická aliance váhá a nedokáže se rychle shodnout na reakci.
Autoři simulace předpokládali, že Moskva vyvolá „humanitární krizi“ jako záminku k zásahu, podobně jako v případě útoku na Ukrajinu.
Zranitelná Evropa. Válečná simulace ukázala rychlé zisky Ruska v Litvě |
Ruští vojáci poté podle scénáře obsadili litevské město Marijampolė a převzali kontrolu nad suvalským koridorem – pásem mezi Běloruskem a ruskou kaliningradskou exklávou. USA v modelové situaci odmítly aktivovat článek 5 kvůli obavám z třetí světové války a Německo nedokázalo zastavit postup ruských sil, přestože mělo v Litvě rozmístěnou brigádu.
Pobaltští politici takové scénáře odmítají jako zastaralé a urážlivé a zdůrazňují, že jejich země nevystupují jako pasivní nárazníková zóna, ale jako aktivní obránci připravení vrátit úder.
