„V USA a v řadě západních zemích zazněla prohlášení, že během nadcházejících diskusí o ruském návrhu na rozvoj záruk právní bezpečnosti nebude otázka nerozšiřování NATO zvažována,“ uvedla v sobotu Zacharovová pro agenturu TASS.
„V této souvislosti zdůrazňujeme, že právě jeho nerozšiřování a nerozmístění zbraňových systémů ohrožující naši bezpečnost u ruských hranic jsou hlavními a klíčovými tématy nadcházejících rozhovorů s USA a NATO. To by měli jasně pochopit ti, kteří stále nepochopili podstatu ruského postoje,“ doplnila.
Ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo 17. prosince návrhy dohod mezi Ruskem a Spojenými státy o bezpečnostních zárukách a opatřeních k zajištění bezpečnosti Ruska a členských států Severoatlantické aliance.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru s ruskou státní televizí zopakoval, že zváží různé možnosti, pokud Západ nedostojí jeho požadavkům na bezpečností záruky, napsala agentura AP.
Podle Putina musí Západ jeho požadavky rychle splnit, jinak Moskva podnikne „adekvátní vojensko-technické kroky“. Západní země také obvinil z toho, že na prahu Ruska nabírají „agresivní“ kurz. Odpovědí na tuto agresi může být podle ruského prezidenta různá škála kroků, které budou záviset na návrzích, jež mu předloží ruští vojenští experti.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce na 12. ledna svolat jednání Rady NATO-Rusko. Přijetí návrhu na jednání dříve potvrdilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí, o formátu i času se podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové jedná.
Rusko má manévry na dohled Ukrajiny a tlačí USA do jednání o zárukách |
Stoltenberg již na začátku tohoto týdne prohlásil, že chce NATO s Moskvou v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog. Jednání Rady NATO-Rusko by se týkalo zejména napětí u ruské hranice s Ukrajinou. V sobotu agentura Interfax informovala, že Rusko stáhlo do posádek stálého umístění přes 10 tisíc vojáků, kteří se účastnili měsíčního cvičení mimo jiné i v několika oblastech u hranic s Ukrajinou.
NATO a zvláště země z jeho východního křídla jsou znepokojeny hromaděním ruských vojsk a techniky, kvůli kterému se obávají dalšího napadení partnerské Ukrajiny. Rusko naproti tomu tvrdí, že se obává o svou bezpečnost kvůli snaze aliance rozšířit se o tuto zemi a rozmísťovat zbraně v postsovětských státech.
Agentura DPA připomněla, že se Rada NATO-Rusko naposledy sešla v červenci 2019. Pokusy o další jednání od té doby vždy selhaly, částečně kvůli tomu, že Rusko chce ohledně Ukrajiny jednat v jiném formátu. Takovou podmínku odmítají východní členové NATO.
