Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Členství Ukrajiny v NATO... je pro nás nepřijatelné. Představuje vážnou hrozbu pro naši bezpečnost a povede ke katastrofálním důsledkům pro celou Evropu,“ prohlásila mluvčí ruské diplomacie podle RIA Novosti. „Zároveň je třeba poznamenat, že odmítnout nyní přijetí Kyjeva do NATO nestačí,“ pokračovala Zacharovová a dodala, že Aliance by měla upustit od „příslibů z bukurešťského summitu v roce 2008“.
Na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 členové pod vlivem některých západoevropských zemí, které se obávaly zhoršení vztahů s Ruskem, nezařadili Ukrajinu a Gruzii do takzvaného Akčního plánu členství (MAP). Aliance ale prohlásila, že v budoucnu se obě země členy NATO mohou stát.
Šéf Pentagonu: Pro Ukrajinu je nereálné NATO i návrat do původních hranic |
Ukrajina formálně požádala o vstup do NATO 30. září 2022, tedy několik měsíců poté, co na její území vtrhla ruská invazní vojska.
Rusko opakovaně uvádí rozšíření Severoatlantické aliance po rozpadu Sovětského svazu – konkrétně ambice Kyjeva vstoupit do NATO – jako důvod války proti Ukrajině, poznamenala připomíná Reuters. NATO ruský pohled odmítá s tím, že je právem každé země samostatně si rozhodovat o tom, jaká obranná spojenectví se rozhodne uzavřít.
Peskov: EU klidně, NATO ne
Vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale odlišný postoj zastává Moskva k otázkám týkajících se vojenských aliancí, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nezbytné. Moskva zpochybňuje legitimitu ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj před několika dny řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí mírový plán dojednaný společně s USA a evropskými lídry.
„Putin sám opakovaně řekl, že bude-li to nutné, bude jednat se Zelenským,“ prohlásil Peskov. „Zároveň právní ukotvení dohod podléhá vážné diskuzi – vzhledem k realitě, která hovoří o možnosti zpochybnění legitimity samotného Zelenského,“ dodal kremelský mluvčí.
Zelenskyj se setká s Putinem, až bude mírový plán a bezpečnostní garance |
Putin koncem ledna uvedl, že jednání s Ukrajinou by byla možná, ale nebude jednat přímo se Zelenským. „Je možné jednat s kýmkoliv, ale ke své nelegitimitě nemá (Zelenskyj) právo cokoliv podepsat. Pokud se chce účastnit hovorů, vyčlením takové lidi, kteří tato jednání povedou,“ řekl tehdy ruský prezident.
Šéf Kremlu, který je u moci čtvrt století, tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Pětileté funkční období Zelenského vypršelo loni v květnu, a podle serveru Meduza od té doby ruská propaganda šíří tvrzení o jeho nelegitimitě. Ukrajinské zákony zakazují uspořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na Putinův příkaz v roce 2022 napadlo.
Na otázku ohledně vstupu Ukrajiny do EU Peskov odvětil, že to je právem Kyjeva. „Je to svrchované právo každé země. Mluvíme o integračních, ekonomických procesech, a tady samozřejmě nikdo nemůže žádné zemi nic diktovat,“ řekl mluvčí ruského prezidenta. „Ale (máme) zcela odlišný postoj v otázkách týkajících se bezpečnosti, obrany nebo vojenských aliancí,“ dodal Peskov.
Mluvčí Kremlu také podle TASS zopakoval, že pro Rusko je hlavní dosáhnout vlastních cílů v takzvané speciální vojenské operaci, jak Moskva nazývá svou rozsáhlou agresivní válku proti Ukrajině. „Dáváme přednost mírovým prostředkům k dosažení našich cílů,“ tvrdil Peskov.
Komplexní urovnání války podle Peskova není možné bez posouzení celoevropské bezpečnosti. „Komplexní urovnání, dlouhodobé urovnání, životaschopné urovnání není možné bez komplexního zvážení otázek bezpečnosti na kontinentě,“ uvedl mluvčí Kremlu. Na konci roku 2021 Rusko žádalo přepracování evropské bezpečnostní architektury a de facto stažení sil NATO ze střední a východní Evropy, jakož i závazek Západu nerozšiřovat Alianci na východ, podotkla v této souvislosti agentura AFP a dodala, že nedlouho poté, co byly tyto požadavky odmítnuty, zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu.
Rusové jednání v Rijádu chválí. Mír musí schválit Evropa i Kyjev, řekl Rubio |
Konflikt na východě Ukrajiny začal v roce 2014, kdy prozápadní demonstranti v Kyjevě svrhli prezidenta Viktora Janukovyče, který pak uprchl do Ruska. Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám. Putin 24. února 2022 zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajině vysláním ruských sil do sousední země pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva, blíže nedefinované „denacifikace“ napadené země a zabránění potenciálnímu ohrožení Ruska v případě hypotetického vstupu Ukrajiny do NATO.
Kyjev, který se ruské agresi brání i díky finanční a vojenské pomoci ze Západu, ruskou agresi nazývá pokusem o uloupení cizího území v imperiálním stylu.
Moskva už dříve podmínila ukončení války tím, že se Kyjev zřekne ambicí vstoupit do Severoatlantické aliance a také se – kromě Krymu – vzdá i čtyř regionů, které částečně okupují ruská vojska a které Putin prohlásil za připojené k Rusku. Kyjev to dříve odmítl jako kapitulaci. Případnou dohodu s Ruskem podmínil získáním bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od další agrese v budoucnu.
