Ruská strana je podle Lavrova nyní připravena předložit memorandum o ruských podmínkách ukončení války, kterou Moskva před více než třemi lety rozpoutala.
Ukrajina už předala Rusům své návrhy, nebrání se dalšímu jednání s Moskvou a očekává ruské memorandum, aby příští schůzka mohla přiblížit konec války. Uvedl to ve středu večer ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který stál v čele ukrajinské delegace v půli května v Istanbulu na prvních přímých rozhovorech s ruskou delegací za více než tři roky.
Ruskou delegaci vedl Vladimir Medinskij, poradce prezidenta Vladimira Putina.
Berlín a Kyjev se dohodly na výrobě střel dlouhého doletu. Provokace, zuří Kreml |
Obě strany se tehdy dohodly na dosud největší výměně válečných zajatců, tisíc za tisíc, ale nedospěly k dohodě o příměří, jak požadoval Kyjev a jeho západní spojenci. Ukrajinskou delegaci vedl právě ministr Umerov.
Jednání se uskutečnilo pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa, usilujícího o ukončení nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války, připomněla agentura Reuters. Ruský prezident Putin po telefonátu s Trumpem 19. května řekl, že Moskva je připravena spolupracovat s Ukrajinou na memorandu o budoucí mírové dohodě.
Ministr obrany ukrajiny ve středu potvrdil připravenost své země na jednání o úplném a bezpodmínečném příměří. „Předal jsem náš dokument, vyjadřující ukrajinské stanovisko, šéfovi ruské delegace,“ napsal Umerov na sociálních sítích.
„Nebráníme se dalším schůzkám s Rusy a čekáme na jejich ‚memorandum‘, aby schůzka nebyla prázdná a mohla nás skutečně přiblížit k ukončení války. Ruská strana má ještě minimálně čtyři dny, aby nám poskytla svůj dokument k posouzení,“ upozornil ministr, podle kterého se Moskva snaží o průtahy.
Putin možná záměrně zdržuje, míní Trump
Trump ve středu uvedl, že Putin možná vyjednávání záměrně zdržuje. „Pokud se ukáže, že ano, odpoví USA jinak než dosud,“ řekl americký prezident.
Trump, který v minulosti zodpovědnost za rozpoutání války dával i ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, v poslední době pozměnil rétoriku a je o poznání kritičtější k Rusku. Zatímco dříve uváděl, že Putin chce mír, ve středu poznamenal, že nemůže říct, jestli ruský prezident chce válku ukončit.
„Ruská strana, jak jsme se domluvili, rychle vypracovala příslušné memorandum, které vykládá naše stanovisko ke všem aspektům spolehlivého překonání základních příčin krize. Naše delegace vedená Medinským je připravena předložit toto memorandum ukrajinské delegaci a poskytnout nezbytné vysvětlení během druhého kola obnovených přímých jednání v Istanbulu příští pondělí 2. června,“ uvedl Lavrov.
Medinskij dříve podle ruských médií oznámil, že zatelefonoval Umerovovi a navrhl čas a místo pro příští setkání, ale dosud čeká na odpověď. Navržený termín a místo nové schůzky Medinskij neupřesnil, jen naznačil, že by se měla konat v příštích dnech.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dříve uvedla, že bylo dohodnuto, že při dalším kole rozhovorů si Rusko a Ukrajina vymění dokumenty se svou představou „způsobů urovnání konfliktu a příměří“ a projednají je.
Rusko shromažďuje 50 tisíc vojáků u Sumské oblasti, chystá rozsáhlou ofenzivu |
Lavrov ve středu podle TASS také prohlásil, že Rusko trvá na neutralitě Ukrajiny a odmítá důraz Západu na obnovu její územní celistvosti. Splnění požadavku, aby Ukrajina neměla jaderné zbraně a vyhlásila neutralitu, musí být podle Lavrova obsaženo v jakémkoliv řešení konfliktu.
Ruský požadavek nerozšiřovat NATO na východ
Moskva za základní příčiny války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Putin původně invazi odůvodňoval údajnou potřebou demilitarizovat a „denacifikovat“ sousední zemi a ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo před pronásledováním.
Putinův požadavek pro jednání: NATO se musí písemně zavázat, že se dál nerozšíří |
Agentura Reuters ve středu s odvoláním na tři ruské zdroje uvedla, že Putin požaduje písemný závazek západních mocností nerozšiřovat NATO dále na východ, což v praxi znamená vyloučení členství Ukrajiny, Gruzie, Moldavska a dalších bývalých sovětských republik v alianci. Vedle neutrality Ukrajiny a ochrany jejího rusky mluvícího obyvatelstva požaduje rovněž zrušení některých západních sankcí a vyřešení otázky zmrazených ruských státních aktiv na Západě.
Kyjev ujišťuje o připravenosti k úplnému a bezpodmínečnému příměří a také k přímým rozhovorům v jakémkoli formátu, který povede k výsledku, odmítá ale kapitulovat. Moskva podle dostupných informací klade pro klid zbraní mimo jiné pro Kyjev nepřijatelnou podmínku, že Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si Moskva činí nárok.
