Návrh podle Financial Times (FT) projednali v prosinci a v lednu několikrát ukrajinští, evropští a američtí představitelé a zahrnoval by víceúrovňovou reakci na jakékoliv porušení dohodnutého příměří ze strany Ruska.
Pokud by k němu došlo, vyvolalo by reakci do 24 hodin, počínaje diplomatickým varováním a jakýmikoliv kroky, které by ukrajinská armáda považovala za nutné k zastavení porušování příměří, píše FT s odvoláním na tři nejmenované zdroje.
Vadí ultimáta z Berlína i cizí vojáci na Ukrajině. Rusko chce urovnat vztahy s USA |
Pokud by nepřátelské akce pokračovaly i poté, byla by zahájena druhá fáze intervence s využitím sil takzvané koalice ochotných zemí, jež zahrnuje mnoho členů Evropské unie, Británii, Norsko, Island a Turecko, píše dále FT. Pokud by následoval rozšířený útok, tak by 72 hodin po původním porušení příměří vstoupila v platnost koordinovaná vojenská reakce Západem podporovaných sil se zapojením americké armády.
Britský deník upozornil, že řada detailů dohody zůstává nejasných a bezpečnostní záruky západních spojenců Kyjeva budou záviset na trvalém příměří, které se dosud nepodařilo dohodnout.
„Už žádní klauni.“ Putin začal na mírové rozhovory posílat generály GRU |
Ukrajina se už čtyři roky brání ruské invazi a diplomatické snahy o ukončení konfliktu v poslední době zintenzivnily. Kyjev se snaží získat bezpečnostní záruky, jež by zabránily Rusku, aby Ukrajinu znovu napadlo v budoucnu, pokud se podaří dojednat ukončení současných bojů.
Postoje Ruska a Ukrajiny se v některých otázkách přiblížily, takový pokrok ale nenastal ve složitějších tématech, uvedl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který zároveň potvrdil, že další kolo mírových rozhovorů za amerického zprostředkování se uskuteční v Abú Zabí ve středu a ve čtvrtek. O tom, že rozhovory mohou začít už ve středu, na X psal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
