„Nemáš ponětí, co mi dělají. Připevňují mi dráty na lýtka a mučí mě elektrickým proudem. Polévají mě ledovou vodou a dávají mi šoky do zad,“ řekl Anton Valševskij své matce Julii Sokolovské, když ho v únoru přišla navštívit do vazební věznice v burjatském Nižněangarsku.
Policie Antona krátce předtím zadržela za nezákonné držení zbraně. „Měl modřiny po celém obličeji. Když mi začal líčit, že ho mučili několik hodin a agenti FSB si všechno natáčeli, dozorci ho odvlekli pryč. Stačil si ještě vyhrnout tričko – celé břicho měl pokryté popáleninami a podlitinami,“ popsala Sokolovská podle portálu Meduza.
Žena obratem podala stížnost ruskému vyšetřovacímu výboru a místní prokuratuře. Úřady jí ale místo vyšetřování zakázaly syna navštěvovat a nepustily k němu ani právníka, kterého najala.
Ukrajinci popsali nejhorší ruský lágr. Mučili je i elektrošoky do genitálií |
Ačkoli násilí ze strany dozorců není v ruských věznicích novinkou, po začátku války podle lidskoprávních aktivistů výrazně eskalovalo.
„Jde o systémovou záležitost. Nezáleží na tom, v jakém ruském regionu se nacházíte. Waterboarding, pytle přes hlavu, paralyzéry, znásilňování – jejich metody jsou všude stejné,“ uvedl aktivista Vladimir, podle něhož počet stížností v posledních třech letech dvaapůlkrát vzrostl.
K vyšetřovacímu výboru, prokurátorům a soudům se jich však dostává méně než před válkou. Reálný počet případů brutálního násilí ze strany strážců bude podle aktivistů zřejmě mnohem vyšší. Jenže lidé se bojí mučení nahlásit, aby to ve finále nebyli oni, kdo bude mít potíže.
Cílem bití je obvykle donutit zatčené k doznání. V některých případech také k činům, které nespáchali, ale k nimž vyšetřovatelé potřebují najít viníka. Někdo zadržené mlátí jen proto, že může. „Monstra v uniformách se staly krutějšími. Mučení se nevyšetřuje a neodhaluje,“ uvedl Vladimir.
Jak na frontě, tak v přístupu k vězňům
Roli hraje i skutečnost, že mnozí vězeňští dozorci, policisté nebo takzvaní omonovci – speciální formace ruského ministerstva vnitra, za sebou mají službu na frontě nebo v táborech pro ukrajinské zajatce.
„Jsme svědky toho, jak se rozhořčení strážci zákona vracejí z bojiště. Speciální jednotky Federální vězeňské služby zdokonalují svou krutost na válečných zajatcích a přitom plně degenerují. Znecitlivěly vůči nelidskému mučení a tyto činy provádějí bez následků,“ dodal Vladimir.
Vážila třicet kilo. Nový dokument popisuje, jak Rusové umučili zajatou novinářku |
Ruská vězeňská služba podle deníku The Wall Street Journal už v prvních týdnech invaze schválila použití mučení vůči ukrajinským válečným zajatcům. „Buďte krutí, nešetřete je. Neexistují žádná omezení proti násilí,“ zněly instrukce. Dozorci dávali vězňům elektrické šoky do genitálií, mlátili je pomocí různých předmětů a odpírali jim zdravotní péči.
Také zpravodajka OSN v Rusku Mariana Katzarová došla k závěru, že násilí je v Rusku tolerované a dokonce podporované státem.
„Ruské donucovací orgány, bezpečnostní služby a armáda používají širokou škálu metod mučení, z nichž mnohé mají notoricky známá jména, která přeživším přinášejí hrůzu,“ uvedla. „Patří mezi ně předstírané popravy známé jako „Rastrel“, kruté bití zvané „Prijomka“, znásilňování, dlouhodobé držení na samotce a psychické trýznění,“ konstatovala.
Soudy podle ní věrohodné zprávy o mučení běžně ignorují a staví se často na stranu pachatelů. „Tato nekontrolovaná beztrestnost normalizovala týrání v ruské společnosti,“ dodala Katzarová, která zdůraznila dopad mučení na politické vězně, protiválečné aktivisty nebo novináře.
Navrátilci z bojů zabili v Rusku nejméně 240 lidí, vraždí příbuzné i kolemjdoucí |
Ruské ministerstvo vnitra i vězeňská služba mají podle Meduzy v současnosti nedostatek personálu a nabírají každého, kdo se namane.„Výsledkem je, že tam přicházejí lidé zocelení válkou a jsme svědky třetí vlny krutosti v ruských bezpečnostních složkách. K těm předchozím došlo po afghánské a čečenské válce,“ uvedl aktivista Vladimir.
Ruští odborníci už v počátcích invaze na Ukrajinu varovali, že pokud Moskva veteránům nepomůže s opětovným začleněním do společnosti, může to vést k dalekosáhlým důsledkům pro celou zemi, včetně nárůstu domácího násilí, alkoholismu a kriminality.
Podle některých ruských psychologů země v souvislosti s válkou čelí krizi duševního zdraví. Vláda podceňuje péči o desetitisíce mužů, kteří po návratu z války čelí hlubokým traumatům. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že například s takzvanou posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) se může potýkat nejméně sto tisíc vojáků.
