Papež Lev XIV. přijal Pezziho rezignaci 2. května. Italský duchovní vedl moskevskou arcidiecézi téměř dvacet let. V Rusku působil už od 90. let a později získal také ruské občanství. V Moskvě zůstane jako řadový kněz.
Jeho dočasným nástupcem se stal dosavadní pomocný biskup Nikolaj Dubinin, kterého portál Novaja Gazeta označuje za člověka bližšího Kremlu. Jde zároveň o prvního rodilého Rusa v čele arcidiecéze. Web s odkazem na své zdroje v Rusku uvádí, že za Pezziho konec lobovali přímo lidé z okolí prezidenta Vladimira Putina či tajné služby FSB.
Pětašedesátiletý Pezzi sice při loučení odmítl „konspirační“ vysvětlení svého odchodu, současně ale naznačil třenice se státem.
Svět pustoší hrstka tyranů, prohlásil papež po kritice z Trumpova tábora |
„Naše složitá situace odhalila rozdělení, a to nejen v rodinách, ale i v církevních komunitách, kde se lidé začínají vážně, ne-li otevřeně, hádat,“ uvedl v narážce na válku na Ukrajině. Závěrem vyzval k „modlitbě za jednotu“ a k „ochotě ke smíření“.
Pezzi patřil k málu vysoce postavených duchovních v Rusku, kteří se po začátku invaze otevřeně postavili proti oficiální kremelské linii.
Už v první den bojů podepsal protiválečné prohlášení Konference katolických biskupů Ruska. Ti tehdy varovali před „smrtí a ničením“ a připomněli, že Ukrajina i Rusko společně trpěly v minulých válkách. Zároveň zdůraznili, že za vojenskou agresi přijde odpovědnost.
Jasně také prohlásili, že Bůh nestojí na straně agresora, v přímém rozporu s tvrzením patriarchy Kirilla a ruské pravoslavné církve.
Usilovat o mír bez Evropy není realistické, prohlásil papež k válce na Ukrajině |
Arcibiskup kritizoval válku i v dalších letech. V září 2022 odsoudil částečnou mobilizaci jako zásah do svědomí věřících a takzvanou „speciální vojenskou operaci“ označil za „plnohodnotný vojenský konflikt“, který ohrožuje samotnou existenci světa.
Při druhém výročí invaze pak znovu upozornil na důsledky války pro ruskou společnost. Zemi zachvátila deprese a morální apatie ve chvíli, kdy konflikt uvázl v krvavé patové situaci, konstatoval Pezzi.
Válka podle něho věřící hluboce zasáhla. „Mnoho lidí tehdy nemluvilo ani tak o odpuštění, ale o tom, že nedokážou překonat nenávist, která v nich roste. Vedla je k nenávisti vůči všemu a všem. Řekl jsem jim, že možná není možné tu nenávist jednoduše potlačit, ale že mohou dát prostor jiné možnosti – místo nenávidět zkusit milovat,“ řekl nyní webu CLonline.
Kritice čelí i Pezziho nástupce
Jeho postoje ho postupně dostaly do přímého střetu s ruskými úřady. Státní média a propagandisté na něj zaútočili už v roce 2021, kdy hájil protesty po zatčení opozičníka Alexeje Navalného. Demonstrace označil za „pokojné a civilizované“ a policejní zásahy kritizoval jako nepřiměřené.
„Pezzi nakonec ztratil přízeň režimu ve chvíli, kdy si musel vybrat mezi křesťanským imperativem pravdy a loajalitou k Putinovi,“ míní Novaja Gazeta. Tlak sílil i na samotnou katolickou komunitu. Řada věřících čelila kvůli protiválečným postojům postihům, včetně trestů vězení.
Spirituální kolonialismus. Ruská církev pomáhá Kremlu rozšiřovat vliv v Africe |
Pozornost ruských nacionalistických a pravoslavných kruhů už přitáhl i nový arcibiskup Dubinin. Terčem kritiky se stal poté, co se v rámci interních církevních debat řešilo postavení věřících z řad LGBT komunity. Kritici následně začali Dubinina označovat za podporovatele LGBT hnutí, což v dnešním Rusku představuje politicky výbušné obvinění.
Moskva si přesto podle všeho přeje zachovat dobré vztahy s Vatikánem, který stále hraje důležitou diplomatickou roli mezi Ruskem a Ukrajinou. „V takové situaci pak výměna nepohodlného arcibiskupa za loajálnější tvář působí jako logický krok,“ uzavírá Novaja Gazeta.
