Ruská armáda Roščynovou zadržela v srpnu 2023, když reportovala z okupovaných oblastí na jihovýchodní Ukrajině. Nezávislá novinářka pracovala pro Rádio Svobodná Evropa nebo portál Ukrajinska pravda.
Rusové ji nejdříve zadržovali v okupovaných městech Enerhodar a Melitopol v Záporožské oblasti, načež ji převezli do neblaze proslulé věznice v ruském Taganrogu, kterou Moskva používá jako tábor pro ukrajinské válečné zajatce. Zařízení má na povel ruská tajná služba FSB.
Ukrajinci popsali nejhorší ruský lágr. Mučili je i elektrošoky do genitálií |
„Dorazila s bodnými ranami. Měla čerstvou ránu nožem na předloktí, byla několik centimetrů hluboká. Další měla na nohou. Měla také řadu jizev různě po těle,“ popsala její spoluvězeňkyně v dokumentu, za kterým stojí nezávislí ukrajinští novináři z portálu Slidstvo.Info ve spolupráci s organizací Reportéři bez hranic a stanicí Suspilne.
Žena, která si přála zůstat v anonymitě, také vypověděla, že jí Roščynová popsala, jak ji Rusové mučili pomocí elektrického proudu.
Ukrajinští vojáci se vrací ze zajetí vykastrovaní. Genocida, míní psycholožka |
Když novinářka dorazila do Taganrogu, byla velmi hubená. Po příjezdu se ale její stav začal rychle zhoršovat. „Všimly jsme si, že hodně hubne. Vážila pod třicet kilo,“ uvedla spoluvězeňkyně, podle které si Roščynová stěžovala na žaludeční potíže, přerušovanou menstruaci a horečku.
Rusko smrt oznámilo se zpožděním
„Opakovaně žádala o pomoc u dozorce. Nakonec jsem jí musela pomáhat vstát, protože se ani nedokázala sama zvednout z kavalce,“ dodala.
Vězni v Taganrogu reportérku viděli naposledy živou loni 8. září, kdy ji dozorci vyvedli z cely. Ruské ministerstvo o měsíc později informovalo, že je po smrti. Podle ruských úřadů zemřela 19. září.
Podle představitele ukrajinské vojenské rozvědky Andrije Jusova měla být novinářka v září zahrnuta do plánované výměny vězňů mezi Moskvou a Kyjevem a zřejmě zemřela při převozu do moskevské věznice Lefortovo, kde se výměna měla uskutečnit.
Věznice v Taganrogu, jež před válkou sloužila jako detence pro mladistvé, se stala symbolem strachu, bezmoci a ponížení Ukrajinců.
K prvním zdejším zajatcům patřili vojáci z ukrajinského pluku Azov, kteří do května 2022 bránili ocelárny v jihoukrajinském Mariupolu, než byli nuceni vzdát se ruským silám. Zařízení proslulo obzvláštní brutalitou dozorců, kteří se na vězních dopouští násilí.
V Taganrogu a dalších ruských věznicích se nacházejí nejen zajatí ukrajinští vojáci, ale také civilisté. Kyjev odhaduje, že Rusko může zadržovat zhruba 28 tisíc lidí, které odvleklo z okupovaných území.
OSN loni v říjnu vydala zprávu, ve které obvinila Rusko ze systematického mučení ukrajinských zajatců. Zpráva zmiňuje také sexuální násilí na vězních, včetně znásilňování žen i mužů.
