Ruské útoky v posledních týdnech zasáhly několik podniků, které vyrábějí a distribuují knihy pro ukrajinské školy. Na předměstí Kyjeva koncem srpna raketa udeřila na jeden z hlavních tiskárenských závodů. Ten měl před začátkem školního roku dodat 1,3 milionu učebnic – desetinu všech ukrajinských školních knih. Velká část zásilky se ale k žákům nedostane.
Ještě předtím, 1. srpna, ruské drony zasáhly logistické centrum nakladatelského gigantu RNK-Ranok. Během jediné noci tam shořelo více než osm milionů knih, mezi nimi také 600 tisíc školních učebnic.
„Odhalíme pravdu.“ Rusko připravuje učebnice pro Ukrajince na nedobytém území |
„Myslím, že ze strany Ruska jde o úmyslný čin,“ řekla stanici BBC ředitelka nakladatelství Konvi Viktoria Hajdajová. „Během posledních dvou měsíců přišla některá z největších nakladatelství o logistické sklady, kde se nacházelo velké množství knih. Rusové ničí také tiskárny ve snaze vymazat Ukrajinu jako národ. Ale nepodaří se jim to,“ podotýká Hajdajová.
Rusko od začátku roku zničilo třetinu knih vytištěných na Ukrajině. Jen za léto jich zlikvidovalo zhruba dvanáct milionů. Jsou mezi nimi díla ukrajinských autorů i překlady z desítek cizích jazyků.
Šest let online výuky. Některé ukrajinské děti neznají školu, nové vznikají pod zemí |
Také ukrajinská ministryně kultury Tetjana Berežná považuje ničení knih za součást širšího ruského útoku na ukrajinskou identitu. „Je to existenční válka. Rusko nás chce zničit jako národ, vymazat nás, jako bychom jako Ukrajinci nikdy neexistovali,“ popsala.
Stejně situaci hodnotí ukrajinská pobočka PEN klubu. „Proč ruská armáda ničí knihy? Protože ví, že čtení je základem kultury a toho, co dává našemu životu smysl. Knihy utvářejí naše hodnoty, způsob myšlení, kulturní paměť, identitu i pocit sounáležitosti. Jsou také základem národního vzdělávání – a nový školní rok na Ukrajině začíná,“ uvedla.
Rusko cíleně likviduje ukrajinskou kulturu
Ruské útoky nezasahují jen do výroby nových knih. V Kyjevě zničily také stovky stánků na tržišti Pochajna – centra prodeje použitých knih, a s nimi i nespočet cenných svazků.
Pod palbou se ocitla také muzea, galerie, filmová studia, knihovny nebo operní domy. V Kyjevsko-pečerské lávře, rozsáhlém středověkém klášterním areálu, útok poškodil zlaté kopule Uspenského chrámu.
Podle ministryně Berežné Rusko od začátku války zasáhlo více než 1900 ukrajinských kulturních památek a přes 2000 kulturních institucí. Ukrajinci proto nyní část uměleckých děl a literatury převádějí do digitální podoby, aby je uchovali i v případě dalšího ničení.
Na univerzitě za války. Naše budoucnost je na Ukrajině, říkají odhodlaní studenti |
„Rusko útočí na symboly naší dlouholeté přítomnosti v této zemi. Vědí, že je to pro nás velmi důležité, protože chráníme svou identitu a kulturu. Rusko chce zničit všechno, co si nemůže přivlastnit,“ míní Berežná.
Právě otázka ukrajinské identity patří k hlavním tématům pohledu ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu. V eseji O historické jednotě Rusů a Ukrajinců z roku 2021 tvrdil, že Rusové a Ukrajinci tvoří jeden národ, a ukrajinskou samostatnost zasazoval do rámce společné historie a kultury.
