Iniciativa PURL začala fungovat v srpnu a kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září uvedla, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun).
Rutte zmínil, že ještě ráno se k iniciativě PURL hlásilo pouze šest zemí, konkrétně Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Na konci dne se ale program zavázala podpořit více než polovina spojenců z NATO. Středeční jednání v Bruselu označil Rutte za velmi úspěšné.
Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu ráno před jednáním v Bruselu uvedl, že Spojené státy očekávají zapojení dalších spojenců.
Za výhodu této iniciativy je považováno, že může fungovat dlouhodobě a rovněž jde o dodávky, které lze uskutečnit velmi rychle.
Podle Rutteho je součástí balíků „smrtící i nesmrtící vojenská podpora“ a jde o klíčové dodávky, protože obsahují mimo jiné systémy protivzdušné obrany a protiraketových střel, které Ukrajina ke své obraně před ruskými leteckými útoky nutně potřebuje.
Na pomoc Ukrajině jsme od roku 2022 dali 17,4 miliardy korun, řekl Fiala |
Podle generálního tajemníka NATO se přitom projekty protidronové obrany připravované v rámci NATO nijak nepřekrývají s plány z dílny EU. „Síla aliance spočívá ve schopnostech, EU má měkkou sílu vnitřního trhu, má k dispozici peníze, nejde o překrývání,“ řekl Rutte.
„Prioritou NATO je udržet Ukrajinu silnou na bojišti. Je třeba zajistit, aby všichni spojenci, ale i naši partneři dali Ukrajině vše, co potřebuje,“ uvedl Rutte při společném vystoupení s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem. „Musíme ukázat Putinovi, že toto nikdy nevyhraje a že vás budeme dál podporovat,“ dodal šéf NATO. Dodávky vojenského vybavení prostřednictvím iniciativy PURL ocenil i ukrajinský ministr.
Rutte zmínil, že některé vybavení, například protivzdušnou obranu či rakety, mají k dispozici právě jen Spojené státy a proto Kyjevu tento systém nákupů „pomáhá přežít“.
„Připravujeme se na velmi obtížnou zimu. Putin bude podle všeho pokračovat ve svém teroru, bude útočit na naše energetické objekty a civilní infrastrukturu,“ uvedl Šmyhal. Ukrajina podle něj potřebuje více interceptorů a rovněž je důležité, aby se podařilo navýšit produkci ukrajinských dronů.
Česko se zatím nepřipojuje
Americký prezident Donald Trump se v pátek setká v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, má zájem o americké střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Zelenskyj již dříve označil dodávku střel, jichž se Rusko obává, za prostředek, jak přimět Moskvu k ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala.
Tak to prasklo: Američané pomáhají Kyjevu s údery v hloubi Ruska |
Rutte ve středu nechtěl spekulovat o tom, zda Spojené státy nakonec tomahawky Ukrajině skutečně dodají. Podobné dohody jsou podle něj v režii jednotlivých zemí. „Mám ale radost, že se Trump a Zelenskyj sejdou a že spolupracují. Jsem s oběma v kontaktu. Naším společným cílem je ukončit tuto hroznou válku,“ dodal.
Česko se v tuto chvíli k PURL nepřipojuje, aktivně se soustředí na muniční iniciativu a na nákup dalšího urgentně potřebného materiálu od firem českého průmyslu, což je komplementární k iniciativě PURL.
„Česko postupuje v souladu s přáním amerického ministra obrany,“ česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po jednání české vlády na dotaz, zda by zapojení do nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu nebylo cestou, jak zvýšit pomoc Ruskem napadené zemi.
„Naše muniční iniciativa je zcela komplementární s tím jeho přáním, s tou jeho výzvou, protože je součástí toho, co po nás USA chtějí,“ řekla.
