„Zachování historické paměti je strategický úkol,“ uvedl petrohradský radní pro kulturu Boris Piotrovskij. Instituce v Mariupolu bude pobočkou petrohradského Muzea obrany a obléhání Leningradu. „Budeme pořádat mnoho akcí jak pro dospělé, tak pro mladší generaci,“ dodal úředník.
„Obyvatelé Mariupolu také prožívali soužení strašlivých dnů blokády. Tyto vzpomínky zůstanou navždy v srdcích našich lidí,“ přisadil si Oleg Morgun, šéf okupační správy Mariupolu.
Fólie místo oken, domy teče voda. Obyvatelé Mariupolu popsali život pod Rusy |
Jihoukrajinské město, kde před válkou žilo na 420 tisíc lidí, se stalo jedním ze symbolů utrpení lidí a zkázy způsobených ruskou invazí.
Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022, přičemž přístavní a strategicky důležitý Mariupol u Azovského moře se krátce nato ocitl v ruském obklíčení, které si vyžádalo životy tisíců civilistů. V druhé polovině května 2022 Rusové dobyli poslední baštu ukrajinského odporu v ocelárnách Azovstal a v bojích zcela zničené město tím padlo do jejich rukou.
Civilisté se během 85 dnů dlouhého obléhání ocitli bez vody, plynu a elektřiny, zatímco teploty klesly pod minus deset stupňů. Rusové systematicky útočili na objekty nezbytné pro přežití civilních obyvatel, které zajišťují potraviny, vodu, energie nebo přístup ke zdravotní péči.
„Pomsta bastardů“
Ždanov se v Mariupolu narodil v roce 1896. Jeho vnuk v minulém týdnu při slavnostním otevření muzea vyjádřil „velkou radost“ z oživení dědečkova odkazu a označil to za triumf „historické spravedlnosti“.
K Ždanovovu skutečnému odkazu patří, že coby jeden z hlavních organizátorů stalinských represí osobně zorganizoval pronásledování skladatelů Sergeje Prokofjeva a Dmitrije Šostakoviče, spisovatele Michaila Zoščenka a mnoha dalších intelektuálů a umělců sovětské éry.
Ždanov, který byl šéfem leningradských komunistů, se zaměřil také na ukrajinskou kulturní sféru. Podle ukrajinského portálu Telegraf se zasadil mimo jiné o pronásledování spisovatel Jurije Janovského básníka Andrije Malyška nebo režiséra Oleksandra Dovženka.
Ježov nechal pro Stalina zmizet statisíce lidí. A pak zmizel i Ježov |
Když Ždanov v roce 1948 zemřel, Kreml po něm Mariupol přejmenoval. Oficiální příčinou smrti byl infarkt, podle některých historiků ale mohl za jeho skonem stát sámotný Stalin, neboť jeho spolupracovníci okamžitě zlikvidovali Ždanovovy chráněnce v politickém a státním aparátu.
Mariupol dostalo svůj historický název zpět až v roce 1989 po rozpadu SSSR. Ždanovovo jméno neslo také několik ulic v komunistickém Československu. V letech 1952 až 1990 to byla například dnešní Terronská ulice v Praze, která se jmenuje podle francouzské vesnice spojené se vznikem československých legií.
Na obnově okupovaného Mariupolu se podílejí německé firmy, zjistila televize |
Pro ukrajinského historika Jana Valetova je otevření muzea v Mariupolu symbolem širšího přístupu Ruska k okupovaným územím.
„Viděl jsem video, na kterém hrdlořezové v komsomolských odznáčcích a uniformách NKVD řeční v Luhansku. Je to trend. Rusko sklouzává zpět do třicátých let minulého století,“ řekl stanici Rádio Svobodná Evropa.
Ruský historik Alexander Daniel uvedl, že otevření muzea ho nepřekvapilo. „Kdyby Putinův režim otevřel Sacharovovo muzeum, byl by to pro mě šok. Ale Ždanovovo muzeum v okupovaném Mariupolu? Koho jiného by oslavovali? Je to pomsta ze strany bastardů,“ řekl s tím, že považuje muzeum za odraz současného Ruska.
