„Lidé doufají v mír, ale naše naděje se nemusí naplnit. I když se jednání uskuteční, neznamená to, že se nebudeme muset vypořádat s důsledky konfliktu,“ míní s odkazem na hospodářské potíže v zemi Karina z Voroněže vzdálené 200 kilometrů od hranic s Ukrajinou.
Její pohled na věc podle portálu The Moscow Times mezi Rusy převládá. „Není důvod dělat si iluze, ale je to lepší než nic,“ říká o jednáních šedesátiletý Moskvan, jenž si přál zůstat v anonymitě.
Trump dělá práci za Rusko. Chtěli jsme západní svět rozřezat na kousky, ale on se rozhodl, že ho rozřeže sám.“
Jevgenij Popov, moderátor kanálu Rossija 1
Podle průzkumu, který v únoru zveřejnilo Centrum Levada, se pro okamžité zahájení mírových rozhovorů vyslovilo rekordních 61 procent Rusů.
Rusové jednání v Rijádu chválí. Mír musí schválit Evropa i Kyjev, řekl Rubio |
Američtí a ruští zástupci spolu v úterý v Rijádu diskutovali o míru na Ukrajině i možné brzké schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Před třemi lety na Putinův rozkaz ruská armáda zahájila rozsáhlou agresi vůči Ukrajině, která si vyžádala statisíce obětí na obou stranách.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody „o nás bez nás“. „Ukrajina považuje jakákoliv vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny za bezvýsledná,“ řekl.
Válka na Ukrajině |
Největší výzvou jednání je otázka Ruskem okupovaných ukrajinských území. Moskva už dříve podmínila ukončení války tím, že se Kyjev zřekne ambicí vstoupit do Severoatlantické aliance a také se – kromě Krymu – vzdá i čtyř regionů, které částečně okupují ruská vojska a které Putin prohlásil za připojené k Rusku. Kyjev to dříve odmítl jako kapitulaci.
NATO musí odvolat slib členství, který Ukrajině dalo v roce 2008, žádá Rusko |
Případnou dohodu s Ruskem Ukrajina podmínila získáním bezpečnostních záruk, které by Moskvu odradily od další agrese v budoucnu.
„I kdyby se podařilo dosáhnout dohody, nevěřím, že se ji podaří udržet dlouhodobě. Obyvatelé obou zemí jsou proti sobě za ta léta příliš silně popuzení. Bude docházet k sabotážím a konflikt se obnoví,“ míní Karina.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRusové by rádi zrušení západních sankcí
Ruská státní média i vojenští blogeři zahájení jednání líčí jako vítězství Kremlu, neboť vláda předchozího amerického prezidenta Joea Bidena s Putinem odmítala jednat bez Ukrajinců. „Trump dělá práci za Rusko. Chtěli jsme západní svět rozřezat na kousky, ale on se rozhodl, že ho rozřeže sám,“ prohlásil moderátor kanálu Rossija 1 Jevgenij Popov.
Běžní lidé o tom ale zcela přesvědčeni nejsou. „Sleduji zprávy o možných jednáních, ale bojím se, že bez seriózních bezpečnostních záruk pro Ukrajinu bude mír sotva dlouhodobý,“ popsala sedmačtyřicetiletá Natalia z Belgorodské oblasti hraničící s Ukrajinou.
Jednat s Evropou nemá smysl, chce válku, řekl Lavrov. Vyloučil územní ústupky |
Rusy podle The Moscow Times zajímá zejména to, jestli mírové rozhovory povedou ke zrušení západních sankcí a zlepšení ekonomické situace.
„Jediné, o čem se nyní diskutuje, je, zda setkání Trumpa a Putina ovlivní kurz rublu – všichni se na něj dívají optikou toho, jak ovlivní jejich finance a mzdy,“ řekla portálu manažerka z Moskvy. „Osobně si myslím, že výsledek bude nulový, ale bude se o tom dlouho diskutovat,“ dodala.
Čím dál větší obavy z problémů ruské válečné ekonomiky má také samotný Putin. Na konci ledna to uvedla agentura Reuters s odkazem na pět zdrojů obeznámených se situací v Kremlu.
Ruská ekonomika, která se ve velké míře opírá o vývoz ropy, plynu a dalších surovin, v uplynulých dvou letech vykazovala solidní růst navzdory sankcím. V poslední době však ekonomickou aktivitu brzdí nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží omezit inflaci. To podle zdrojů přispělo k tomu, že část ruských elit považuje za žádoucí ukončit válku diplomatickou cestou.
