„Od začátku rozsáhlé invaze je největším problémem, se kterým se Ukrajina potýká, převládající koncept eskalace v rozhodovacích procesech mezi našimi partnery,“ řekl Kuleba v živě vysílaném rozhovoru s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským.
Kuleba to řekl poté, co Lavrov varoval před rizikem třetí světové války, pokud Západ umožní Kyjevu provádět údery na cíle hluboko v týlu Ruska. Kyjev dlouhodobě tlačí na západní spojence, aby mu poskytli zbraně dlouhého doletu a povolení k úderům na cíle hluboko uvnitř ruského území. Žádá také pomoc při sestřelování ruských raket nad ukrajinským územím.
Lavrov se ohání třetí světovou válkou, vadí mu západní zbraně na ruské půdě |
„Válka je vždy o spoustě hardwaru: penězích, zbraních, zdrojích, ale skutečné problémy jsou vždy tady, v hlavách,“ uvedl Kuleba. „Většina našich partnerů se bojí diskutovat o budoucnosti Ruska. To je něco, co je velmi znepokojivé, protože pokud nebudeme mluvit o budoucnosti zdroje ohrožení, nemůžeme budovat strategii,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti znovu vyzval spojence, aby zrušili omezení týkající se úderů na ruském území. Apeloval na „mnohem větší aktivitu v boji proti ruskému teroru“. „Rozhodnost nyní – okamžité zrušení omezení pro Ukrajinu ve věci dálkových úderů – nám pomůže ukončit válku co nejdříve, spravedlivě pro Ukrajinu i celý svět,“ uvedl na Telegramu.
 |
Zelenskyj v úterý také řekl, že chce americkému prezidentovi Joeu Bidenovi představit plán zahrnující dodatečné diplomatické a ekonomické kroky, které donutí Rusko ukončit válku diplomatickou cestou. Podle portálu Politico hodlá ukrajinský prezident při té příležitosti prezentovat Washingtonu také konkrétní cíle, které by Ukrajina s pomocí západních zbraní mohla v Rusku zasáhnout.
Ukrajina je ve velkém závislá na pomoci ze Západu, který jí v boji proti ruské agresi poskytuje zbraně, techniku a finance. Začátkem srpna Kyjev zahájil velkou přeshraniční ofenzivu do ruské Kurské oblasti, kterou ruský diktátor Vladimir Putin označil za „masivní provokaci“. Podle řady analytiků bylo jedním z cílů Kyjeva v této operaci ukázat spojencům Ukrajiny, že obavy Západu z eskalace a naplnění ruských vyhrůžek jsou liché.
„Ukrajině budeme dál pomáhat“
Alianční spojenci na středečním zasedání Rady NATO-Ukrajina v Bruselu odsoudili nedávné mohutné ruské údery na cíle na Ukrajině a potvrdili svůj závazek dál posilovat obranu napadené země. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzdvihl úspěchy ukrajinské obrany při ochraně životů, ale zdůraznil potřebu další vojenské pomoci.
„Ukrajina dál každý den zastavuje ruské rakety, čímž zachraňuje nespočet životů. Schopnost Ukrajiny bránit se však vyžaduje zvýšené dodávky a větší podporu. S ohledem na poslední ruský útok dnes spojenci potvrdili, že zvyšují svou vojenskou pomoc Ukrajině. Musíme Ukrajině i nadále poskytovat vybavení a munici, které potřebuje k obraně,“ řekl Stoltenberg. Ve funkci generálního tajemníka ho od října nahradí nizozemský expremiér Mark Rutte.
Rada se sešla na žádost Kyjeva, členské země NATO zastupovali jejich velvyslanci. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov se účastnil prostřednictvím videospojení a partnery informoval o situaci na bojišti.
Podle diplomatů oslovených agenturou DPA Umerov hovořil o ruských leteckých útocích, situaci na bojišti v Donbasu a cílech ukrajinské operace v ruském Kursku. Poděkoval také spojencům za nedávno přislíbenou pomoc a poskytnutí stíhaček F-16, z nichž první jsou už v provozu.
Rada NATO-Ukrajina vznikla loni kvůli lepší komunikaci a koordinaci mezi Aliancí a Kyjevem kvůli válce. Tu v únoru 2022 vyvolalo Rusko. Zasedání rady se obvykle účastní velvyslanci členských zemí NATO a ukrajinští představitelé.
