Tanker Huihai Pacific na začátku měsíce naložil téměř 770 tisíc barelů ruské ropy. Zamířil do přístavu Tung-ťia-kchou v čínské provincii Šan-tung, kam měl dorazit 15. ledna. O víkendu však změnil kurz a podle dat pro sledovaní lodí pluje u čínského pobřeží. Jinými slovy, přístav ho nepřijal.
Podobný osud mají i další dvě sankcionovaná ruská plavidla. Mermar a Olivia, které stejně jako Huihai Pacific plují pod panamskou vlajkou, mířily do čínského přístavu Jen-tchaj, jenž se nachází též v Šan-tungu. Ani tyto lodě do přístavu nepustili.
Celkem tři lodě převážejí více než dva miliony barelů ruské ropy, uvádí agentura Bloomberg. Neochotu čínských úřadů povolit jim zakotvit přičítá tvrdým sankcím uvaleným v pátek administrativou amerického prezidenta Joea Bidena proti 183 plavidlům ruské „stínové flotily“, stejně jako ruským ropným společnostem Gazprom Neft a Surgutněftěgaz.
Podle agentury Reuters od zavedení amerických sankcí zakotvilo na různých místech nejméně 65 tankerů převážejících ruskou ropu. Pět z nich se zastavilo u čínských přístavů, sedm u Singapuru, další se pohybují poblíž ruského pobřeží.
Finové zadrželi loď z ruské stínové flotily. Poškození kabelu šetří jako sabotáž |
Reuters tvrdí, že nové sankce prozatím přiměly čínské rafinerie, aby se vrátily k prodejcům ropy, na něž se nevztahují žádná omezení. Čínská rafinerie Yulong Petrochemical, která dřív nakupovala ruskou ropu, tak o víkendu koupila čtyři miliony barelů ropy z Abú Zabí a dováží už i ropu z Angoly a Brazílie. Podobně si čínská společnost Unipec objednala velké lodě schopné přepravit až dva miliony barelů ropy z Blízkého východu.
Írán jako vzor obcházení sankcí
Analýza portálu Lloyd’s List zaměřujícího se na námořní obchod upozorňuje, že tankery, na které uvalily sankce EU a Británie, v uplynulých měsících pokračovaly v obchodování. Oproti tomu sankce USA do ruského podnikání výrazně zasahují.
Lloyd’s List se nicméně domnívá, že Rusko se bude inspirovat v obcházení sankcí „spletitým a vysoce neefektivním logistickým řetězcem“, jenž k přesunu své sankcionované ropy do Číny vyvinul Írán. Jednou z hlavních podvodných praktik je přeložení suroviny z lodi na druhou loď, takzvaný STS přesun (ship-to-ship transfers). Za tímto účelem se může Rusko uchýlit k používání větších lodí, pro něž zákaz přesunu suroviny z lodi na loď neplatí.
Za špatnou pojistku zadržet. Evropa přitvrzuje boj proti ruské stínové flotile |
EU varuje, že STS přesun zakrývá původ suroviny, zvláště když se smíchá s ropou z jiné země. Lloyd’s List uvádí, že přesuny ruské ropy prostřednictví STS se již praktikují, ale nejsou příliš rozšířené.
Analytik Dalga Khatinoglu specializující se na íránskou energetiku upozorňuje, že íránský model obcházení sankcí je nákladný. STS operace nejsou levné, stejně tak jako změna íránské ropy za jinou či použití prostředníků. Při následování íránských stop Rusko bude čelit podobným překážkám.
Proč Washington uvalil sankce právě nyní?
Kreml rozhodnutí USA zavést sankce odsoudil. Podle něj tím riskuje destabilizaci světových trhů. Rusko bez upřesnění bližších informací tvrdí, že má způsoby, jakými klást vůči těmto novým omezením odpor.
Cena ropy je na čtyřměsíčních maximech. USA ohlásily další protiruské sankce |
„Biden váhal jít po ruských ropných výnosech, protože se bál rostoucích cen benzinu a inflace,“ podotýká Edward Fishman, vedoucí výzkumník Centra pro globální energetickou politiku Kolumbijské univerzity.
Odhodlání amerického prezidenta zesílit nátlak vychází z příznivější ekonomické situace, kdy inflace klesá a USA a další státy hlásí zvýšenou produkci ropy. Washington jako ústřední důvod cituje snahu zabránit Moskvě využívat výnosů z obchodu s ropou k financování ruské invaze na Ukrajinu.
