Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Vidíme, že kolektivní Západ se snaží rozšířit do asijsko-tichomořského regionu svůj blokový systém obdobný NATO v Evropě. S tímto cílem vytváří agresivní vojensko-politické pakty, jako je AUKUS a další,“ řekl Putin na konferenci, která se koná souběžně s fórem Armija-2022.
Nový bezpečnostní pakt známý jako AUKUS uzavřely loni v září Austrálie, Británie a Spojené státy.
Putin také zdůraznil, že „mnohopolární svět, vybudovaný na mezinárodním právu a spravedlivějších vztazích (mezi státy) otvírá nové možnosti pro boj proti společným hrozbám, jako jsou regionální konflikty, šíření zbraní hromadného ničení, terorismus a počítačová kriminalita“.
 |
„NATO shodilo masku. Agresivní charakter paktu přestali skrývat za formulace o výlučně obranném zaměření koaliční činnosti. Dokumenty strategického plánování aliance nyní potvrzují nároky na světovou nadvládu. Do oblasti zájmů Severoatlantické aliance byla zapojena Afrika, Blízký východ a asijsko-tichomořský region,“ řekl Šojgu.
„Operace ukrajinské armády plánují USA“
Ministr také uvedl, že kvůli přistoupení Finska a Švédska do NATO mění Rusko přístupy k obraně ruského území. Tvrdil také, že vstup Finska a Švédska do NATO nijak nesouvisí s ruskou operací na Ukrajině, sbližování obou zemí s aliancí již trvalo mnoho let. Šojgu také prohlásil, že operace ukrajinské armády se plánují ve Washingtonu a Londýně.
Západní rozvědky podle něj také poskytují souřadnice cílů a nastavení zbraní kontrolují západní specialisté. Šojgu nicméně uvedl, že Rusko nepotřebuje na Ukrajině použít jaderné zbraně.
Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na počátku února při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO a shodli se také na tom, že Spojené státy mají „negativní vliv“ na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu. Odsoudili rovněž vojenskou spolupráci mezi USA, Británií a Austrálií (AUKUS).
Nevyhraješ, Putine! vzkazuje summit NATO. Lídři označili Rusko za hrozbu |
Putinem nařízená ruská invaze na Ukrajinu, která pokračuje 174. dnem, vyvolala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Přiměla také Finsko a Švédsko k podání přihlášky do NATO, zatímco Putin tažení proti Ukrajině odůvodňoval snahou zabránit dalšímu rozšiřování aliance.
Členské státy NATO po ruské agresi poskytly Ukrajině podporu a vojenskou pomoc, přímo se však do konfliktu nezapojily. Ještě dříve nevyhověly ukrajinským žádostem o přijetí do aliance, ani Kyjevu neposkytly akční plán vedoucí ke členství v NATO.
Červnový summit NATO v reakci na ruský postup na Ukrajině přijal novou strategickou koncepci, rozhodl o posílení východního křídla a pokračující podpoře Kyjeva, ale také o pozvání Švédska a Finska do aliance. Nová koncepce označila Rusko za hlavního protivníka, Čínu za možnou hrozbu.
