„Vojenské hrozby vůči zemím sousedícím s Ruskem a Běloruskem se výrazně zvýšily, proto je důležité posílit odstrašující a obranné schopnosti,“ uvedlo litevské ministerstvo obrany.
Podobné prohlášení vydal také resort obrany Lotyšska, podle kterého se na návrhu odstoupit od Ottawské úmluvy dohodli ministři čtveřice zemí s cílem posílit obranu hranic.
„Musíme se připravit na to, že Rusko bude nadále představovat hrozbu pro region bez ohledu na to, jak se vyvinou nepřátelské akce na Ukrajině. Odstoupení od Ottawské úmluvy má potenciál zajistit výrobu protipěchotních min,“ uvedl lotyšský ministr obrany Andris Sprúds
Litva se chce víc chránit před Ruskem. Opustila smlouvu o zákazu kazetové munice |
Zároveň ujišťoval, že země budou nadále respektovat mezinárodní normy a humanitární právo.
Také polské ministerstvo obrany na webu informuje o doporučení odstoupit od Ottawské úmluvy, jelikož se podle něj bezpečnostní situace v regionu od její ratifikace výrazně zhoršila.
„Naše rozhodnutí vysílá jasnou zprávu: naše země jsou připraveny a schopny použít jakékoliv prostředky nezbytné k obraně našeho území a svobody,“ cituje ze společného prohlášení ministrů polský resort obrany.
O doporučení ministerstev informuje i estonská veřejnoprávní stanice ERR, která se odkazuje na společné prohlášení čtveřice ministrů. Odstoupení od úmluvy musí schválit národní parlamenty.
Evropa chce zvýšit rozpočet na obranu. I tak se sama ubrání nejdříve za 10 let |
Rusko rozpoutalo rozsáhlou válku proti Ukrajině v únoru 2022, kdy běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko poskytl rukým invazním jednotkám zázemí.
Všechny tři pobaltské země i Polsko od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšily své výdaje na obranu. Litva také nedávno oznámila odstoupení od smlouvy o zákazu kazetové munice, což zdůvodnila bezpečnostními riziky spojenými s Ruskem.
Odstoupení zvažuje také Finsko
Odstoupení od Ottawské úmluvy zvažuje rovněž Finsko. Jako důvod uvedlo, že Rusko protipěchotní miny používá při své invazi v sousední zemi. „Podrobně jsme prozkoumali, jak Rusko působí na Ukrajině, konkrétně jeho rozsáhlé použití pěchoty a také hromadné používání min,“ řekl loni v prosinci finský ministr obrany Antti Häkkänen.
Ottawská úmluva zakazuje použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min a v platnost vstoupila v roce 1999. Ratifikovalo ji kolem 160 zemí včetně České republiky. Například Spojené státy, Rusko nebo Čína tak ovšem neučinily.
Polsko kouše ponížení od USA. Postaví půlmilionovou armádu, sní o atomovce |
Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL) na konci února varovala, že úmluva čelí bezprecedentním hrozbám.
„Brutální ruská válka proti Ukrajině a rozsáhlé používání protipěchotních min v zemi vytvořily jednu z největších krizí co do kontaminace a přiměly malý počet států sousedících s Ruskem k úvahám o odstoupení od úmluvy o zákazu min, což je dříve nemyslitelný ústup od norem na ochranu civilistů v ozbrojených konfliktech,“ uvedla ICBL a připomněla také loňské poskytnutí amerických protipěchotních min Ukrajině.
Úmluva podle ICBL pomohla zachránit nespočet životů. Protipěchotní miny byly zakázány, protože jsou ze své podstaty nehumánní a nerozlišují mezi bojovníky a civilisty, podotkla kampaň. Tyto zbraně přitom zůstávají smrtící celá desetiletí a jejich ničivý dopad na nevinné civilisty daleko převyšuje jejich omezenou vojenskou užitečnost, dodala ICBL.
