„Na hlavní otázku v tomto dokumentu není pozitivní reakce. Hlavním bodem je náš jasný postoj k nepřípustnosti dalšího rozšiřování NATO na východ a rozmístění útočných zbraní, které by mohly ohrozit území Ruské federace,“ uvedl Lavrov. Americká odpověď podle něj nicméně dává naději na zahájení vážného rozhovoru o vedlejších otázkách.
Americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan předal ruské diplomacii písemnou odpověď Washingtonu na požadavek Moskvy ohledně poskytnutí bezpečnostních záruk ve středu večer.
Podle informací listu The New York Times Američané Kremlu nabídli například jednání o recipročním omezení raket krátkého a středního doletu nebo nastavení pravidel pro velikost a místo konání vojenských cvičení, která by zajistila, že cvičení se budou odehrávat daleko od hranic a nebude je možné zaměnit za shromažďování sil pro invazi.
O dalších krocích Moskvy rozhodne prezident Vladimir Putin. Podle jeho mluvčího to vypadá, že Washington nezohlednil hlavní bezpečnostní požadavky Ruska. Kreml tudíž nevidí důvody pro optimismus. Moskva ovšem nechce dělat předčasné závěry, uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož obě strany mají zájem na pokračování v dialogu.
NATO chce jednotky i na Slovensku. Česko by se mělo podílet, míní Lipavský |
Rusko podle něj potřebuje čas na analýzu odpovědi USA a NATO. „Reakci nebude nikdo nijak zvlášť natahovat, ale bylo by bláhové očekávat ji na druhý den,“ uvedl Peskov a dodal, že Západu trvalo zhruba měsíc, než na ruské návrhy odpověděl. Putin už odpovědi četl, řekl novinářům Peskov, který současné napětí přirovnal v mnoha ohledech ke studené válce.
Rusko v návrhu, předloženém Spojeným státům v polovině prosince, požadovalo od Američanů, aby zaručili, že nepřipustí další rozšíření NATO na východ, ukončí vojenskou spolupráci s bývalými sovětskými republikami, stáhnou z Evropy jaderné zbraně a nerozmístí tam žádné útočné zbraně, které by mohly ohrozit Rusko. Ruští představitelé opakovaně říkali, že očekávají od USA písemnou a podrobnou odpověď.
Ukrajina je nástrojem NATO, řekl Medveděv
Washington podle středečního prohlášení šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena dal jasně najevo, že nehodlá jednat o požadavku, aby se jednotky NATO a zbraně stáhly z východu Evropy a aby se Západ zaručil, že se Ukrajina nepřipojí k NATO. Vyjádřil ale ochotu debatovat o dalších bodech, jako je kontrola zbrojení či opatření na budování důvěry.
Mýtus o nerozšiřování NATO? Slib spojenci Moskvě formálně nikdy nedali |
Čtvrteční reakce Kremlu ukázala, že Rusko neodmítá odpovědi USA a NATO bez rozmyslu a nezavírá dveře diplomacii, poznamenala agentura Reuters. Agentura AP označila komentáře ruských představitelů za vyhýbavé, což podle ní odráží skutečnost, že to bude Putin, kdo osobně určí příští kroky Ruska.
Ten už dříve varoval, že nařídí blíže nespecifikovaná „vojensko-technická opatření“, pokud Západ odmítne zohlednit ruské požadavky, napsala AP.
Tiskové agentury ve čtvrtek rovněž citují bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva, jenž v současné době působí jako místopředseda ruské bezpečnostní rady.
Ten ještě před vyjádřením Lavrova a Peskova mimo jiné řekl, že Ukrajina se stala „nástrojem“ NATO a Spojených států v jejich „geopolitickém tlaku na Rusko“. Případný konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí označil za „nejdramatičtější a katastrofický scénář“.
