Podobně jako řada jejích přátel, také moskevská baristka Taťána byla v pondělí přilepená k displeji svého telefonu, když Putin promlouval k národu. „Normálně se na televizi nedívám, ale měla jsem pocit, že tentokrát si ji musím naladit. Byla jsem svědkem historické chvíle,“ líčí.
ANALÝZA: Ruská agrese proti Ukrajině se vyvíjí od špatného k horšímu |
„Ale ještě si nejsem jistá, jestli se historie ubírá tím správným směrem,“ popsala deníku The Guardian.
Podle toho Moskvané od proslovu, v němž prezident uznal nezávislost samozvaných republik na Donbasu, přemýšlí nad tím, co pro ně může toto rozhodnutí do budoucna znamenat po politické i ekonomické stránce.
„Pokud uznání přinese do regionu mír, proč to neudělat,“ myslí si Andrej, šéf logistické společnosti v Moskvě. „Ale už teď mě to stojí peníze. Hodně svých úspor jsem investoval do akcií ruských společností,“ říká.
Ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny prudce oslabují a ruský rubl sestoupil vůči dolaru na nejnižší úroveň za téměř dva roky. Ruští oligarchové pak kvůli pondělnímu propadu cen akcií přišli za den o majetek v hodnotě asi 8,3 miliardy dolarů (178 miliard korun).
„Myslím, že se můžu s březnovou dovolenou v Turecku rozloučit,“ říká s odkazem na pokles měny jednačtyřicetiletý Andrej.
 |
„Když jsem sledoval prezidentův projev, byl jsem v šoku. Mnoho lidí kolem mě si myslí, že je to špatná situace. Vypadá to na začátek velmi hrbolaté a dlouhé cesty,“ popsal moskevský bankéř, jenž chtěl zůstat v anonymitě.
Konečně, říkají někteří Moskvané
Někteří Moskvané však mají z uznání Doněcké a Luhanské republiky radost a vidí ho jako dlouho odkládané rozhodnutí. „Ať žije Putin. Konečně bere Donbas pod naše křídla,“ uvedla Galina Gromová, která na jedné z moskevských středních škol učí zeměpis.
„Byla jsem zděšená zprávami v ruských státních médiích o Ukrajincích ostřelujících Donbas. Byla jsem rozzuřená kyjevskou genocidou místního obyvatelstva,“ dodala Gromová. Představitelé Západu i Kyjev nicméně takové zprávy označili za falešné a obvinili Moskvu, že si jimi vytváří záminku k invazi.
Politický analytik Andrej Kolesnikov z Moskevského centra Carnegie uvedl, že nikdo neočekával, že by se Rusové po Putinově proslovu vyhrnuli slavit do ulic tak, jako když v roce 2014 nařídil anexi Krymu a prezidentova popularita dosahovala závratných devětaosmdesáti procent.
Rusko zničí ukrajinskou armádu a pak obnoví vliv, říká ruský politolog |
„Krym byla naprosto unikátní akce, ve které měl Putin podporu téměř všech částí společnosti. Ohledně budoucnosti Donbasu je ale Rusko mnohem více rozdělené,“ domnívá se Kolesnikov.
Průzkum veřejného mínění nezávislého centra Levada z loňského roku ukázal, že třiapadesát procent Rusů by si přálo nezávislost separatistických regionů nebo jejich začlenění do Ruska, zatímco šestadvacet procent lidí vidí budoucnost regionu s Ukrajinou. Zbytek dotázaných uvedl, že na otázku nemá jasnou odpověď.
Až 70 procent dotázaných ale uvádělo, že podle nich bude správné připojit dvě povstalecké republiky k Rusku, pokud o to samy požádají.
Rusové válku nechtějí, říkají experti
„Jak bude ruská veřejnost uznání nezávislosti nakonec vnímat, závisí na tom, co se Kreml rozhodne udělat dál. Mnozí uvítají scénář, kdy se situace v regionu po uznání zklidní,“ domnívá se Kolesnikov.
„Rusové nemají chuť na skutečnou válku s Ukrajinou, v současnosti to není militarizovaná společnost,“ dodává. S Kolesnikovem souhlasí také ruský politolog Ivan Preobraženskij, jenž v rozhovoru pro iDNES řekl, že většina Rusů je proti účasti ve válce.
„Dokud uznání separatistických republik – tedy jejich faktickou anexi – nebude doprovázet válka, většina Rusů to bude podporovat. S Ukrajinou sympatizuje jen velmi málo lidí, ne nadarmo v Rusku posledních osm let probíhá silná antiukrajinská propaganda. A pacifistické a protiváleční hnutí v Rusku je už dávno pod tvrdým tlakem zvláštních služeb,“ uvedl.
Sankce míří na nejbližší okolí Putina, na seznamu jsou nejmocnější muži Ruska |
Představitelé USA i NATO nadále zdůrazňují, že Rusko podle nich plánuje rozsáhlou invazi na Ukrajinu.
Podle Samuela Greena, ředitele ruského institutu na King’s College v Londýně, ale stále existuje naděje, že se Putin do války na evropském kontinentu nepustí.
„Kreml získává domácí legitimitu konfrontací se Západem, ale jen do chvíle, než se začne střílet. Skutečná válka přináší nejistotu a nevíme, jak se projeví na bojišti nebo ve veřejném mínění,“ myslí si Green.
