Krymská ombudsmanka Ljudmila Lubinová odhadla, že zbývajících devět Ukrajinců přivezou k soudu ve středu. Poslední skupinu tvoří tři zranění, o jejichž vazbě budou soudci rozhodovat v Kerči, kde jsou Ukrajinci hospitalizováni. Po ošetření budou podle ruských médií propuštěni z nemocnice do konce týdne.
Eděm Semedljajev, advokát Oleha Melnyčuka, kapitána zadržené ukrajinské lodi Jany Kapu, zpravodaji Rádia Svoboda řekl, že posádka lodi při výslechu jakoukoli vinu odmítla a popřela, že by loď narušila ruské teritoriální vody. Při zadržení ruští vojáci Melnyčuka údajně bili, mučení Ukrajinec popřel.
Na lodích zadržených u Kerčského průlivu byli i ukrajinští rozvědčíci |
Šéf ukrajinské tajné služby potvrdil, že na palubě ukrajinských člunů byli i příslušníci kontrarozvědky a „jeden z důstojníků byl těžce zraněn“. Německá kanclářka Angela Merkelová, které český prezident Miloš Zeman v úterý z Jeruzaléma popřál úspěch ve snaze konflikt zmírnit, po telefonátu s ukrajinským prezidentem hovořila i s hlavou ruského státu.
Ruská tajná služba FSB v úterý zveřejnila text písemného pokynu, který ruští vojáci údajně našli na palubě jedné ze zadržených ukrajinských lodí. V rozkazu se prý uvádí, že ukrajinský vojenský konvoj má podniknout cestu do azovského přístavu Berďansk přes Kerčský průliv tajně, mimo dohled ruských vojenských lodí a pobřežní stráže.
Napětí na mezinárodní scéně
Prezident Vladimir Putin podle sdělení Kremlu kancléřce Merkelové řekl, že je rozhodnutím Ukrajiny vyhlásit válečný stav vážně znepokojen, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog,“ uvedl podle tisku úřad německé vlády.
„Chceme, aby obě strany ukázaly zdrženlivost,“ řekl šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian po jednání s ruským protějškem. Zasazoval se o gesto v podobě propuštění zajatých námořníků, vyjádření ohledně případných nových sankcí se ale zdržel. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v Paříži kritizoval ukrajinské počínání jako „úmyslnou provokaci“.
Připravenost podpořit nové sankce vyjádřili mimo jiné zástupci Polska a Estonska, o sankcích se zmínila i šéfka rakouské diplomacie, v pondělí český ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že Praha by se připojila k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit.
„Polsko se určitě zapojí, protože jsme v zásadě připraveni ke všem krokům, které by vedly k ukončení konfliktu,“ prohlásil prezident Andrzej Duda během návštěvy Sofie. „Sankce jsou pravděpodobně tím nejpřesvědčivějším způsobem, jak dát ruskému vedení najevo, že to myslíme vážně,“ prohlásil estonský ministr Jüri Luik.
„Zatím se nevedou žádná jednání o přísnějších sankcích, ale obecně bych to nevylučoval. Podle mého názoru takové chování nemůže zůstal bez následků a já si nemyslím, že by se mělo říkat, že další sankce nebudou,“ řekl v rozhlasovém rozhovoru předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU).
VIDEO: Zmáčkni ho! Ruští námořníci do ukrajinské lodi vrazili záměrně |
Finanční trhy zatím v klidu
Dopad ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v Azovském moři na finanční trhy je zatím nulový, jen rubl během pondělí mírně oslabil, uvedli v úterý analytici. Situaci by podle nich změnily nové sankce proti Rusku.
V reakci na incident ukrajinský parlament v pondělí schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů počínaje 28. listopadem v deseti ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech. Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války, ale je obranným aktem.
Kerčský průliv, kde v neděli k ozbrojenému konfliktu došlo, je sice otevřený, ale ukrajinská obchodní plavidla stejně jako v minulosti čekají dlouho na ruské povolení k plavbě pod krymským mostem. Podle serveru listu Ukrajinska pravda čeká na povolení 20 ukrajinských obchodních lodí vezoucích náklad do ukrajinského přístavu Mariupol v Azovském moři. Některé z nich už čekají téměř dva týdny.
