Kreml má důvod, proč neobviňovat Ukrajinu z úderů na panikařící Krym

  • 544
Pro Kreml nemusí být výhodné obvinit Ukrajinu z úterního útoku na ruskou leteckou základnu na Krymu. Pokud by totiž za způsobenými škodami nebyla nehoda, jak se ruské zdroje snaží zatím naznačovat, pak by Rusko muselo také přiznat, že se už neumí účinně bránit, soudí americký Institut pro studium války (ISW).

Dalším důvodem může být snaha uklidnit místní obyvatele. Incident totiž vyvolal na Krymu paniku. Ruskem dosazený správce poloostrova Sergej Aksjonov uváděl, že úřady evakuovaly pouze několik desítek obyvatel z domů v těsném sousedství letecké základny. Záběry ze sociálních sítích však ukázaly dlouhé kolony, včetně autobusů, u krymského mostu, který spojuje území s Ruskem.

Ukrajinské armádní zdroje ve středu uvedly, že bylo zničeno devět ruských letadel. Na základně byly umístěny stroje Su-30SM, Su-24 a IL-76.

ISW upozornil, že zatím nemá žádný nezávislý podklad pro posouzení přesné příčiny výbuchů. Zjevná současná exploze na nejméně dvou odlišných místech nicméně s největší pravděpodobností vylučuje oficiální ruskou verzi náhodného požáru.

Naopak nevylučuje sabotáž, což zmínila také ruská propagandistka Margarita Simonjanová nebo poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Ten uvedl, že mohlo jít o práci partyzánských sabotérů. Přikláněl se nicméně i k možnosti, že šlo o ruský diletantismus.

Zničili jsme devět ruských letadel, hlásí Ukrajinci po explozích na Krymu

Spekuluje se nicméně i o použití raket dlouhého doletu. O tom, že by takovou zbraň s dostřelem několika set kilometrů měla Ukrajina již k dispozici, se doposud nikde neuvádělo.

Zatím se ví například o raketových systémech HIMARS či jiných podobných dodaných západními zeměmi. Zatím k nim ale byly dodávány rakety s doletem jen několika desítek kilometrů. Nicméně HIMARS může odpálit i střelu do zhruba 300 kilometrů. Tak je vzdálená nejbližší frontová linie.

Podle ISW by takový úder demonstroval „neúčinnost ruských systémů protivzdušné obrany“.

Retušování skutečných příčin předvedlo Rusko podle všeho již při zkáze křižníku Moskva. Plavidlo označované za vlajkovou loď ruské Černomořské flotily se potopilo v dubnu. Ukrajina uvádí, že loď zasáhl dvěma protilodními střelami Neptun. Naproti tomu Rusko tvrdí, že se křižník Moskva potopil v rozbouřeném moři, když se ho po explozi a požáru munice snažili ruští námořníci odtáhnout do přístavu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu prohlásil, že válka na Ukrajině začala obsazením poloostrova Krym Ruskem a musí skončit jeho osvobozením Ukrajinou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video