Každý stát, který má jaderné zbraně, má povinnost je skladovat v bezpečí. Rusko ale o jejich přesunu kvůli dronovým útokům na Belgoroskou oblast informovalo naposledy loni na jaře. Rusko však podle časopisu Foreign Affairs není zodpovědná jaderná velmoc a velmi riskuje. Proč?
Protože své jaderné zbraně nechává v dosahu dronů a raket Ukrajiny, jejíž vojáci navíc v srpnu pronikli do Kurské oblasti. Poblíž leží atomová sila. Z jedné strany jsou ve Voroněži a z druhé v Brjansku. Obě disponují stovkami hlavic.
Bezpilotní letouny dokázaly napáchat škody i v Moskvě, která se nachází vzdušnou čarou například kolem 650 kilometrů od Charkova. Podobně daleko údajně stojí 14 skladů s jadernými hlavicemi, dva z nich dokonce blíž – asi 160 kilometrů od hranic. Znamená to, že by je dokázaly zasáhnout i ukrajinské rakety. Kdyby Ukrajina dostala povolení útočit zbraněmi od západních spojenců hlouběji ve vnitrozemí Ruska, měla by na dostřel dalších pět sil.
Když na jaře 2023 začala Ukrajina posílat drony na příhraniční Belgorodskou oblast, Rusko hlavice z velmi rizikového místa zřejmě přesunulo jinam. Od té doby ale o ničem podobném neinformovalo.
Otázka je, zda musí přemístění oznamovat. Na druhou stranu přeprava jaderných hlavic za plnohodnotné války představuje mimořádně nebezpečnou činnost.
Pravidla jaderné bezpečnosti už Rusko porušilo, když téměř od začátku války na Ukrajinu útočilo kinžaly z letecké základny Engels-2, kde jsou i jaderné hlavice. Tím se ze základny stal cíl a Ukrajina na ni opakovaně poslala drony.
Jaderné zbraně použijeme při „kritické“ hrozbě, mění Putin ruskou doktrínu |
Kdyby dron nebo raketa trefily jaderný sklad, neznamenalo by to výbuch. Pokud by však hlavice zrovna nebyly v bunkru, ale nechráněné na údržbě nebo třeba ve vlaku, nešťastnou náhodou by k nejhoršímu dojít mohlo. Velká exploze by uvolnila štěpný materiál a v zasažené oblasti by se nedalo několik let žít.
Existují i další možné důsledky. Jde však rovněž jen o teorie. Rusko by zaútočilo samo na vlastní úložiště a tím pádem by ospravedlnilo použití jaderných zbraní na Ukrajině, zní nejdivočejší spekulace.
Jiná možnost: výbuch by hlavice nezničil, ale v nastalém chaosu by se dostaly do rukou někomu podobnému a nepředvídatelnému, jako byla v době své největší slávy Wagnerova skupina.
O něco pravděpodobnější se zdá být možná eskalace ze strany Kremlu. Změna jaderné doktríny spočívá v tom, že „Moskva bude považovat agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok“. A na něj může odpovědět i jadernými zbraněmi.
Putin vyslal k Ukrajině „jaderný“ vlak, základnu opustila i superponorka |
Foreign Affairs se domnívá, že Putin buď podcenil bezpečnostní rizika, považuje přesun za projev slabosti, nebo se domnívá, že by Západ mohl transport hlavic jinam vnímat jako přípravu na skutečný jaderný útok.
Podle časopisu by tak měl – i když transport je nebezpečný už vlastně vždy – přepravit všechny jaderné hlavice na východ od Uralu, aby ležely uskladněné více než 800 kilometrů od rusko-ukrajinských hranic.
