„Uvedl, že nyní neexistují žádná pravidla,“ řekl Zelenskyj listu Financial Times. Podle prezidenta takové poznatky získaly ukrajinské tajné služby.
Příslušný rozkaz vydal Putin podle Zelenského v září, kdy Rusko začalo stupňovat útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev. Terčem se stávají školy, nemocnice nebo datová centra.
Rusko se také podle Zelenského připravuje na intenzivnější útoky na další velká ukrajinská města, které tak chce v době přicházející zimy izolovat od zbytku země. Poznamenal, že vedle Kyjeva budou značným úderům čelit i Charkov či Oděsa.
Rusové se zaměřili na klíčový most v Kyjevě, Ukrajinci zasáhli rafinerii ve Volgogradu |
Kličko v pátek uvedl, že Rusko ničí městskou infrastrukturu, logistiku, bydlení, sociální zařízení a znovu také energetiku. V Kyjevě v pátek zasedal městský obranný výbor, který podle starosty jednal o fungování města v podmínkách neustálých ruských útoků.
„Metropole se nachází ve velmi dramatické situaci. A předstírat, že se nyní dá žít jako v míru, už nelze. Nepřítel devastuje Kyjev,“ uvedl Kličko.
Rusové vypouštějí „vousaté šáhedy“. Kácejí vysoké vedení, ničí pilíře mostů |
„Všemi silami zajišťujeme životně důležité funkce města pod neustálými ničivými útoky, kdy už nejde o obvyklý komfort, ale o bezpečnost a přežití. Kyjev to zvládne! Ale pouze společným úsilím těch, kdo ho milují,“ dodal Kličko a vyzval ke sjednocení společnosti jako v únoru 2022, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu.
Ráno starosta oznámil, že Rusko znovu útočilo na Jižní most (Pivdennyj most), který spojuje pravobřežní a levobřežní části metropole. Později uvedl, že most je uzavřen pro dopravu a na dalších dvou mostech – Patonově mostě a mostě Metro – je provoz omezen.
Moskva hodlá útočit i na jaderná zařízení
Ukrajinští i evropští bezpečnostní činitelé předpokládají, že intenzivnější ruské útoky budou mířit i na západoukrajinský Lvov, který je v blízkosti hranic s Polskem důležitou dopravní křižovatkou.
Ukrajinští představitelé také uvedli, že Moskva hodlá útočit i na jaderná zařízení, a odpojit je tak od energetické sítě. Cílem je přinutit Kyjev, aby se na počátku roku 2027 podrobil ruským požadavkům.
Ruská kampaň je rovněž reakcí na ukrajinské údery proti rafineriím v hlubokém ruském zázemí. Tyto útoky, které Ukrajina zdůvodňuje jako snahu zbavit Rusko příjmů k financování války, způsobily na řadě míst Ruské federace nedostatek pohonných hmot.
Ukrajině se s údery daří, připustil Putin. Nevyloučil použití jaderných zbraní |
Americký prezident Donald Trump nedávno navrhl oběma zemím energetické a obilné příměří, kdy by armády neútočily na energetickou infrastrukturu a umožnily by vývoz obilí. Zelenskyj řekl, že pokud by na to Rusko přistoupilo, učiní tak také Ukrajina. Moskva Trumpův návrh označila za zajímavý, zároveň ale vyzvala k současnému ukončení sankcí.
Zatímco Ukrajina v minulosti opakovaně navrhovala okamžité zastavení všech bojů a jednání, Rusko případné příměří spojuje s řadou podmínek. Požaduje například mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území a rovněž trvá na předání celého Donbasu, tedy i území, která ruská armáda dosud nedokázala obsadit.
Moskva také požaduje jednat o základních příčinách konfliktu – mezi nimi Rusko uvádí záměr Kyjeva vstoupit do NATO či svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
