Podle agentury Reuters prováděli Rusové „rozsáhlé pozemní, letecké i námořní cvičení“, kterého se účastnilo přibližně 1500 výsadkářů. Moskva na Krymu předvedla také kolem 300 kusů vojenské techniky, včetně letadel, vrtulníků, lodí a tanků.
Ruská státní agentura TASS oznámila „masivní“ manévry v pondělí. Za jednu z jejich nejpozoruhodnějších částí označila vylodění útočných pluků, které zničí simulované kontrolní body a tábory nepřátel. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že cvičit se budou i co nejrychlejší přesuny vojáků na velké vzdálenosti.
Ukrajinci půjdou v neděli k prvnímu kolu prezidentských voleb, které ale o nové hlavě státu zřejmě nerozhodne. Ve druhém kole plánovaném na 21. dubna by podle některých analytiků mohl zvítězit Porošenko. Favority hlasování jsou ale i televizní komik Volodymyr Zelensky a expremiérka Julije Tymošenková.
Ruské síly obsadily Krym na konci února 2014 poté, co demonstrace vedly k pádu proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Kvůli anexi Krymu uvalily na Moskvu sankce Spojené státy i Evropská unie. Kreml se hájí odkazem na sporné referendum z 16. března 2014, v němž se naprostá většina obyvatel již zabraného Krymu rozhodla pro začlenění do Ruska.
Český prezident Miloš Zeman v říjnu 2017 v Radě Evropy řekl, že anexe Krymu je „fait accompli“ (hotová věc), ale Ukrajina se může zkusit s Ruskem dohodnout na kompenzaci třeba v podobě ropy. Ukrajinští politici Zemana tvrdě zkritizovali a jeho výroky odsoudil i tehdejší český premiér Bohuslav Sobotka.
„Jestli lze prodat Krym, tak český prezident může Putinovi prodat Prahu a Karlovy Vary. Putin dá peníze i ropu,“ zareagoval na Facebooku poslanec Oleksij Hončarenko z Porošenkovy vládní strany.
Rusko podle Kyjeva i Západu podporuje povstalce, kteří na východě Ukrajiny vytvořili samozvané republiky.
