„Doufáme, že prezident Putin bude moci navštívit Turecko a setkat se s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, jakmile budou přípravy dokončené,“ oznámil ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. A turecký plátek Daily Sabah uvádí, že se coby možný termín jeho příjezdu zmiňuje začátek října. Zatím však není vůbec jisté, že se Putinova návštěva Ankary zase neodloží.
Jak zjistil portál Middle East Eye, plánování návštěvy drhne, protože si Putin klade neobvyklé podmínky. Pravděpodobně ze strachu, že by jej během letu mohla sestřelit ukrajinská armáda, žádá, aby jeho letadlo mohly až do Turecka doprovázet ruské stíhačky. Ty by se navíc neotočily a neletěly zpět do Ruska, ale přistály na tureckém území. Což není tak jednoduché, jak to může znít.
Vraťte Krym! Turecký prezident podpořil svrchovanost Ukrajiny |
Alianční systémy protivzdušné obrany by totiž mohly ruské armádní letouny vyhodnotit jako nepřátelské cíle. A podle jednoho ze zdrojů MEE není Ankara ochotná tyto systémy v době Putinovy návštěvy vypnout. Lidé obeznámení se situací proto říkají, že je kvůli tomu zorganizování schůzky výrazně nepravděpodobné. Dva bývalí turečtí velvyslanci se zkušenostmi s plánováním zahraničních návštěv potvrdili, že je Putinova žádost velmi neobvyklá.
„Turecká vláda může coby gesto poslat stíhačky, aby hlavy států doprovodily. Nicméně si nevzpomínám na žádnou návštěvu, při níž by si cizí hlava státu chtěla s sebou vzít stíhačky své země,“ podotkl jeden z nich. Další exdiplomat pak upozorňuje, že pro takový požadavek neexistují protokoly, takže záleží, jak se obě strany dohodnou. Precedens tu však je. Čtveřice stíhaček Su-35 ozbrojená raketami Putinovo letadlo doprovázela na jeho cestě do Spojených arabských emirátů loni v prosinci.
Americký hotel? Raději ne
Stíhačky však údajně nejsou to jediné na ruském seznamu. Kremlu se nelíbí ani fakt, že by měl Putin v Ankaře bydlet v hotelu s americkým vlastníkem. Mezi tři největší řetězce, které by ruskou delegaci s největší pravděpodobností ubytovaly, totiž patří Hilton, Sheraton a Mariott.
A to Moskva to vnímá jako bezpečnostní riziko. Putin je ostatně známý svou chorobnou snahou o vlastní bezpečí. Na rozdíl od stíhaček má tento problém jednodušší řešení – Erdogan by například mohl Putinovi nabídnout vládní dům pro hosty, ani to však není obvyklý diplomatický postup a podle MEE na nic podobného v poslední době nedošlo. Portál navíc podotýká, že na jednodenní návštěvu ani není ubytování potřeba.
Rusko na otázky novinářů neodpovědělo, stejně tak se oficiálně odmítlo vyjádřit i turecké ministerstvo zahraničí. O setkání Putina s Erdoganem se nicméně spekulovalo už loni a jasněji bylo na konci letošního ledna, kdy ruské a turecké tiskové agentury informovaly, že schůzka proběhne 12. února.
Měla to být Putinova první cesta do země NATO od začátku války na Ukrajině, kterou 24. února 2022 vyvolal. Nakonec nepřijel a oficiální místa vysvětlovala, že je to kvůli blížícím se volbám v obou zemích a nabitému programu obou prezidentů.
Erdogan zesměšnil Putina, nechal ho šoupat nohama před kamerami |
Putin by mohl přijet na přelomu dubna a května, psala tehdy média. Zase nic. A to i přesto, že by se válečnému zločinci v členské zemi Severoatlantické aliance nic nestalo. Turecko není členem Mezinárodního trestního soudu, který loni na Putina vydal zatykač, a nemá tak povinnost zadržet jej – tak jako třeba Mongolsko, které ruského vládce nedávno s velkou pompou přijalo.
Naposledy Putin Ankaru navštívil v roce 2014, od té doby se oba vládci setkávali na mezinárodních summitech a v třetích zemích, loni v září se pak Erdogan za Putinem vydal do Soči.
Turci už od počátku ruské invaze vystupují jako mediátoři mezi válčícími stranami, pomohli dojednat ukrajinskou obilnou dohodu, zprostředkovali výměnu vězňů a nabíjejí i prostor pro mírové rozhovory. Na Rusy sice neuvalili sankce, jasně se však staví na stranu Ukrajiny, pokud jde o její právo se bránit.
A ve středu prezident Erdogan vyzval, aby Kreml Ukrajině vrátil anektovaný Krym. „Naše podpora územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny je neochvějná. Navrácení Krymu Ukrajině je požadavkem mezinárodního práva,“ řekl turecký prezident ve videu určeném účastníkům čtvrtého summitu lídrů Krymské platformy v Kyjevě.
