Rusko se za pád bitevníku pomstí, ale ne vojensky, míní analytik

Sestřelení letounu Su-24 u syrsko-turecké hranice je prvním případem od dob studené války, při kterém letadlo NATO sestřelilo ruské letadlo. „Putin samozřejmě nebude chtít ztratit tvář, takže bude následovat odveta,“ míní bezpečnostní analytik Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.

Turci sestřelili ruský letoun na svých hranicích, ale není jisté, jestli je skutečně překročil. Co si z toho vyvozovat?
Tak v první řadě je třeba říci, že zatím pořád víme poměrně málo a okolo celé události je mnoho spekulací. O možnosti takového incidentu se mluvilo již od doby, kdy se do leteckých operací nad Sýrií zapojily mimo Spojených států a jejich spojenců i další státy jako Rusko a Turecko, které sledují do značné míry vlastní agendu. Za druhé je třeba připomenout, že obě země podporují v konfliktu odlišné aktéry, kteří stojí na různých stranách.

Obama: Turci mají právo na obranu svého území

Je třeba vyhnout se stupňování napětí, shodli se po jednání ve Washingtonu americký prezident Barack Obama a francouzský prezident François Hollande. "Turecko, jako každá země, má právo na obranu svého území a svého vzdušného prostoru," řekl Obama. "Nyní je důležité se ujistit, že Rusové i Turci spolu komunikují, aby zjistili, co přesně se stalo, a přijali opatření zabraňující jakékoli eskalaci," dodal. V příštích dnech prý Obama bude hovořit s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Zdroj: ČTK

Na zveřejněných videích jsou vidět povstalci, kteří údajně oba ruské piloty zavraždili.
Rusko prostřednictvím svých letadel útočilo mimo jiné i na skupiny, které mají k Turecku blízko, ale bojují na straně syrských rebelů. To se mimo jiné týká právě i turkmenských skupin (ruský letoun spadl na území obývaném turkmenskou menšinou, pozn. red.). Turecko také již minulý týden oficiálně Rusko varovalo ohledně jeho akcí v sousedství tureckých hranic a turecké stížnosti na narušení jeho vzdušného prostoru ruskými letouny se objevují již od října.

Co vůbec víme o turkmenských rebelech?
Obecně jsou turkmenské a další skupiny operující v severní Sýrii pro Turecko důležité ze dvou důvodů: kvůli své účasti v boji proti syrskému režimu a také jako spojenec proti kurdským bojovníkům, či alespoň blok proti jejich dalšímu postupu. Na druhou stranu se vyskytly i turkmenské bojůvky, které pomáhaly Kurdům v Kobani.

Většina turkmenských skupin, které jsou aktivní na severozápadě Sýrie, jsou ale zapojené v povstalecké koalici a na politické úrovni byly reprezentované i exilovou opozicí sídlící v Istanbulu. Turecko je podle dostupných zpráv podporuje materiálně a výcvikem již od prvních let syrské občanské války. Turecko v nich vidí jak etnicky spřízněné obyvatelstvo, tak i nástroj pro prosazování svých zájmů v Sýrii.

Jan Daniel

Vystudoval Fakultu sociálních studií v Brně. Nyní působí jako výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Zaměřuje se na teorii bezpečnostního vládnutí a zajišťování bezpečnosti na národní a lokální úrovni, povstalecká hnutí a současná teorie mezinárodních vztahů. Geograficky se zaměřuje na oblast Blízkého východu a severní Afriky.

NATO svolalo kvůli incidentu mimořádnou schůzku. Jaké důsledky to může přinést?
V současnosti je tohle velmi těžké odhadovat, současnou schůzku bych spíše očekával jako informační a koordinační. Z velké míry samozřejmě ale závisí na tom, jak se k celé situaci postaví Rusové. Turecko si také ve vztahu ke své jižní hranici a k Sýrii uchovává značnou úroveň nezávislosti.

Je tak otázkou, jaká bude ochota ostatních zemí NATO se v tomto ohledu nechat Tureckem přesvědčit k nějakým zásadním krokům. Tedy pokud bude Turecko takové kroky chtít podniknout. Spíše bych čekal, že se bude snažit o deeskalaci napětí, což je i v zájmu dalších zemí NATO.

Jakou podle vás bude Rusko dále postupovat?
Putin samozřejmě nebude chtít ztratit tvář, takže bude následovat odveta. Je obtížné v současnosti spekulovat v jaké podobě, ale jak jsme viděli již v případě Ukrajiny, Polska či baltských států, tak Rusko se nerozpakuje používat svůj ekonomický vliv pro podporu svých politických cílů. To se týká samozřejmě i nerostných surovin.

V obou těchto oblastech je Turecko s Ruskem velmi silně provázané. Tato závislost je i ale do jisté míry oboustranná. Nedovedu si tak moc představit, že by došlo k vojenské odpovědi - na to je příčina moc malá. Je ale otázkou, jaký to bude mít dopad na řešení syrského konfliktu, kde hrají oba státy významnou roli. Je tedy možné, že Rusko odpoví také dalšími kroky zaměřenými proti tureckým zájmům v Sýrii, ale to je jen můj odhad.

Mohlo Turecko sestřelením bitevníku demonstrovat svou podporu syrských povstalců?
Přímá podpora povstalcům by prostřednictvím takovéto akce byla hodně silným krokem. Spíše bych si tipl, že jde o velmi důrazný signál Rusku ohledně operací prováděných blízko tureckých hranic a cílených proti tureckým spojencům.

Nelze také samozřejmě vyloučit lidskou chybu, nebo spíše unáhlené rozhodnutí pod tlakem. Turecko již dříve deklarovalo, že zakročí proti letadlům, která se přiblíží k pásmu u jeho hranic, či je dokonce překročí. Daným letounem disponuje také syrské letectvo, kterému mohli Turci chtít uštědřit lekci. To ale již spekuluji.

Není to poprvé, kdy Turci sestřelili ruský stroj na hranicích. Dříve se mluvilo například o dronu (více čtete zde). Čím je to tentokrát jiné?
O vrtulníku se mluvilo teď nedávno, o dronu již dříve, ale tam se k tomu Rusové tuším nikdy oficiálně nepřihlásili. Drony stále operují více v „šedé zóně“, v případě letadel s lidskou posádkou jsou samozřejmě dopady mnohem vážnější.

Oba piloti se navíc katapultovali a v takovém případě se uvažuje, že pokud by padli do rukou rebelům, což se také stalo, bylo by velmi obtížné popřít, že se jedná o ruský stroj. Narozdíl od minulých incidentů Turecko po pádu letounu přímo oznámilo, že stroj sestřelilo, a Rusko to potvrdilo.