KOMENTÁŘ: Trumpův ruský problém

  11:08aktualizováno  11:08
Spory o to, zda prezident Donald Trump a lidé z jeho administrativy při svých kontaktech s Ruskem překročili americké zákony, neutichají. Pro šéfa Bílého domu znamenají nepříjemnou zátěž i přesto, že v nejbližších měsících nemusejí vést k jednoznačným závěrům a už vůbec ne k zahájení procesu impeachmentu, píše analytik Vladimír Votápek.

Americký prezident Donald Trump | foto: Reuters

Místo plánování a realizace zahraniční politiky se tak prezident a jeho okolí musí stále více věnovat náznakům, důkazům i spekulacím o svých (nevhodných) vazbách na Rusko. V celé věci lze rozlišit dvě linie. První z nich je otázka, zda Kreml skutečně zasahoval do amerických voleb. Druhá linie řeší, zda Trump, nebo jeho lidé, s Kremlem v této činnosti spolupracovali.

V rámci první linie se nejprve objevilo obvinění, že napadením účtů Demokratické strany a protikandidátky Hillary Clintonové chtěli Rusové ovlivnit výsledek prezidentských (a konec konců i kongresových) voleb. Tato spekulace byla postupně potvrzována stále větším počtem informací o útocích ruských hackerů na různé instituce v USA.

Zatím poslední body na této linii představují úniky informací z vyšetřování Národní bezpečnostní agentury (NSA) do listu The Intercept, výpovědi bývalého ředitele FBI a koneckonců i výroky ruského prezidenta. Z materiálů NSA otištěných v citovaném listu, plyne, že v srpnu 2016 došlo k útokům proti řadě amerických cílů s úmyslem získat informace o počítačových aplikacích a hardwarovém zařízení, používaných pro americké volby.

O ruském vměšování do voleb v USA nepochybuji, řekl v Senátu exšéf FBI

Také Trumpem odvolaný ředitel FBI James Comey během svého svědectví před senátním výborem potvrdil, že k ruským útokům došlo. A stejný závěr je možné si udělat i ze slov samotného Vladimíra Putina, který v nedávném interview připustil, že za útoky mohou být ruští hackeři. Pravda, ruský prezident při té příležitosti řekl, že útočníci nebyli řízeni ruskou vládou, ale pouze pocitem vlastenectví....

Druhá linie se zabývá otázkou, zda Donald Trump a jeho lidé s Kremlem při těchto aktivitách spolupracovali a možná i stále spolupracují. Zda opravdu došlo při setkání s ruskými představiteli k úniku tajných informací a především, zda se Bílý dům snaží bránit vyšetřování kauzy. Součástí této argumentační řady jsou i informace z britské a nizozemské rozvědky, popisující setkání Putinových a Trumpových spolupracovníků v řadě evropských měst.

Co na to Kongres?

Ač se zdá, že celou řadu faktů nelze vyložit jinak, než že k ruským útokům skutečně došlo a že Trump a jeho lidé udržovali nevhodné kontakty s Kremlem, je otázkou, k jakým závěrům dojdou američtí voliči a především jejich zástupci v Kongresu Spojených států. Ten jediný může spustit proces impeachmentu amerického prezidenta. Vzhledem k tomu, že v obou komorách mají většinu zástupci Republikánské strany, lze očekávat, že budou při vyšetřování svého prezidenta maximálně zdrženliví.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Přesto je zjevné, že vyšetřování hned tak neskončí. To mimo jiné znamená, že Donald Trump a jeho lidé budou muset významnou část své kapacity věnovat uvedenému problému a nikoli, jak by měli, plánování a realizaci americké zahraniční politiky. A to v situaci, kdy mezinárodní společenství řeší celou řadu problémů - od mezinárodního terorismu přes syrskou krizi a migrační vlny až třeba po stoupající asertivitu Číny v Jihočínském moři

Můžeme se tedy dočkat opakování situace, kdy americkou zahraniční politiku negativně ovlivnila aféra Watergate, která nakonec vedla k odstoupení Richarda Nixona z úřadu prezidenta. A uvedené srovnání je vážným důvodem pro znepokojení. Politologická literatura se v zásadě shoduje na tom, že postupně rostoucí aféra Watergate vedla k zásadnímu oslabení americké zahraniční politiky - především proto, že Bílý dům musel věnovat velkou část svého potenciálu na řešení domácí krize.

Oslabený prezident Nixon neměl dostatek autority k tomu, aby prosadil některá, třeba i správná řešení. Po propuknutí aféry se například snížila ochota veřejnosti přijímat prezidentovy požadavky na realizaci různých opatření takzvaném „v národním zájmu“. A konečně, domácí skandál oslabuje zahraniční politiku tam, kde se stýká s politikou vnitřní, tedy v otázkách, jako je sestavování rozpočtu. Kongres oslabenému prezidentovi prostě nebude dávat tolik peněz, kolik by pro svou politiku potřeboval.

Nové výzvy pro Evropu

V Bílém domě dnes sedí prezident, který má historicky nízkou podporu občanů. Který za pár měsíců svého působení v úřadu opakovaně projevil zásadní nedostatek zahraničněpolitické kvalifikace. A který teď navíc bude oslaben rozvíjejícím se skandálem, spojeným s vyšetřováním jeho napojení na Rusko.

Fotogalerie

To určitě není dobrá zpráva pro demokratické země, které jsou stále ještě zvyklé na to, že za ně Washington tahá z ohně mnoho jejich vlastních kaštanů.

Jinou otázkou je, jak na to budeme reagovat. Nejlepší by bylo, kdybychom se tváří v tvář oslabení Spojených států prostě začali chovat dospěle. Evropa by v sobě měla najít sílu dále sjednotit svou zahraniční a bezpečnostní politiku a převzít odpovědnost za řešení krizí alespoň na své periferii.

Na každý pád ale platí, že současné problémy Bílého domu hrají do karet Kremlu. Bez ohledu na to, jak moc se o ně zasloužil a do jaké míry skutečně ovlivnil výsledky amerických prezidentských voleb.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Další z rubriky

Bojí se vycházet. Židovský kritik multikulturalismu je v Paříži štvancem

Francouzský filozof Alain  Finkielkraut

Slavný francouzský filozof Alain Finkielkraut se bojí vycházet ze svého pařížského bytu. Jako Žid, zastánce Izraele a...

Uprchlíků je nejvíce za téměř sedmdesát let, na světě je 71 milionů běženců

Nově jmenovaný Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi

Na světě bylo loni 70,8 milionu uprchlíků, kteří museli odejít z domovů kvůli válkám nebo pronásledování. Počet běženců...

Jedenáctkrát šibenice. Bagdád vyřešil Francii její problém s džihádisty

Bojovník Islámského státu v syrském městě Rakká roce 2014

Rozsudky smrti nad jedenácti francouzskými občany v Iráku ukázaly, co se nejspíš stane se stovkami zajatých bojovníků...

Najdete na iDNES.cz