Podle Jabloka hlavní část výdajů představují letecké údery (90 až 117 miliard rublů). Odpálení 71 křídlatých raket Kalibr stálo 3,5 miliardy až 6,3 miliardy rublů. Škodu způsobenou ztrátou vojenské techniky analytici Jabloka ocenili na 9,3 až 11,5 miliardy rublů.
Na platy a stravování vojáků údajně šlo 3,8 miliardy rublů. Celkem 102 milionů rublů vydala armáda na peníze pro rodiny padlých vojáků (v Sýrii oficiálně padlo čtyřiatřicet Rusů, pozůstalí mají ze zákona právo na tři miliony rublů). Když započítáme náklady na nasazení letadlové lodě Admirál Kuzněcov (více zde), dostaneme se k částce 108 až 140 miliard rublů (41 až 54 miliard korun).
Podle listu Vědomosti do této částky nejsou započítány náklady na strategické bombardéry, rozmístění systémů protivzdušné obrany, nepřímé vojenské náklady či žoldáky ze soukromé společnosti Vagner, jejíž působení v Sýrii Moskva nikdy oficiálně nepotvrdila.
„Oficiální ruské angažmá na zemi je velmi malé. Jsou tam dělostřelci, letečtí návodčí, speciální jednotky, vojenská policie. Ale víme, že tam bojuje čtyřciferný počet ruských žoldnéřů. Kdo je platí? Nevíme,“ zamýšlí se pro iDNES.cz nad skutečnou cenou pozemního angažmá Ruska vojenský analytik Lukáš Visingr. Jabloko míní, že skutečné náklady by mohly být i o polovinu vyšší než jeho odhad.
„Uzavřená kapitola“ rozpočtu
Analytici Jabloka se náklady na vojenskou kampaň v šest let trvající syrské občanské válce pokusili zjistit dotazem na ministerstvu financí. Dostalo se jim odpovědi, že tyto položky jsou součástí „uzavřených“ kapitol státního rozpočtu. „Chce se nám věřit, že ministerstvo financí si vede přehled nákladů na operaci v Sýrii. Jestli to tak skutečně je a jaká je skutečná cena této operace, to bohužel nikdo neví,“ míní analytik Jabloka Vasilij Zacepin.
Malá ruská strana, která posledních deset let nemá zastoupení v dumě a působí jen v regionálních parlamentech, použila ve své kalkulaci stejnou metodiku, s níž ekonomický portál RBK v březnu minulého roku poměrně přesně odhadl náklady na ruskou intervenci po půl roce. RBK tehdy dospěl k číslu 38 miliard rublů, prezident Vladimir Putin o pár dní později hovořil o 33 miliardách rublů.
Rusko odpaluje rakety na pozice islamistů u syrské Palmýry (květen 2017):
31. května 2017 |
Zdroj listu Vědomosti z ministerstva financí označil počty Jabloka za nesmyslné. Podle něj nelze přesně určit, kolik by ruské letouny provedly letů, pokud by k intervenci v Sýrii nedošlo. Započítávání hodnoty zničených letounů do „ceny války“ označil za absurdní, protože tyto stroje nebyly zakoupeny pro potřeby syrské operace a armáda nepočítá s tím, že by je nahrazovala.
Malá, ale intenzivní
Američané na rozdíl od Moskvy cenu svého válčení na Blízkém východě netají. Náklady na operaci proti Islámskému státu na území Iráku a Sýrie, která byla zahájena v srpnu 2014, se podle Pentagonu ke konci letošího dubna vyšplhaly na 13,1 miliardy dolarů (295 miliard korun). Průměrné denní náklady činí asi 30 milionů dolarů, průměrné ruské denní náklady by podle kalkulace Jabloka byly v přepočtu asi 2,8 milionu dolarů.
Admirál KuzněcovCo ukázala plavba jediné ruské letadlové lodě k Sýrii? |
Vojenský publicista Visingr varuje, že americké a ruské náklady nelze srovnávat. Jednak není jasné, co do nich obě strany započítávají, jednak se obě operace značně liší. Američané podle něj mají k dispozici daleko více letadel, na rozdíl od Ruska do operace zapojili také letadlové lodě s jaderným pohonem, při bombardování používají výhradně drahou naváděnou munici.
Naopak Rusové stále používají tzv. hloupé bomby (více zde) a v Sýrii nikdy neměli více než sto letadel. „Dnes tam mají asi čtyřicet nebo padesát tryskových letounů a vrtulníků. Mají však daleko vyšší tempo operací. Ve špičce na podzim 2015 a v první polovině roku 2016, když se jim podařilo zvrátit strategickou situaci, měli dva vzlety na jeden letoun denně. To západní státy neměly nikdy nikde,“ říká Visingr.
Ruská operace je podle něj menší, ale intenzivnější. Je to způsobené i tím, že Rusové v Sýrii kromě náletů na statické cíle vykonávají i přímou leteckou podporu pro pozemní jednotky, což Američané dělají minimálně. „Rusové tam nasadili bitevní letouny Su-25, vrtulníky Mi-24, Mi-28 a Ka-52, čímž de facto suplují syrské letectvo, z něhož už zbylo jen torzo. To samozřejmě vyžaduje vyšší tempo operací,“ míní Visingr.
Reklama na zbraně se začíná vyplácet
Rusko zahájilo vojenskou intervenci na podporu režimu Bašára Asada v září 2015 a podařilo se mu poměrně rychle zvrátit vývoj války. Asad na konci minulého roku s pomocí Rusů a Íránu vyhnal povstalce z Aleppa a dnes má pod kontrolou většinu velkých měst na západě země. Hlavní baštou odporu zůstává provincie Idlíb, kde mezi povstalci převládají islámští radikálové.
Ke konci se pomalu chýlí éra Islámského státu v Sýrii, jehož hlavní město Rakká nyní dobývají převážně kurdské jednotky SDF. V provincii Dará na jihu Sýrie, kde Asad bojuje s povstalci považovanými Západem za umírněné, platí dočasné příměří, které Putin dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na nedávném summitu G20 (více zde).
Situace v Sýrii na konci června 2017. Oblasti pod kontrolou Bašára Asada jsou vyznačeny červeně, povstalce představuje zelená, Islámský stát černá a kurdské milice žlutá.
„V poměru k tomu, jaké peníze Rusové na to dávají, je ta operace ohromně efektivní. Z politického hlediska si o tom můžeme myslet co chceme, ale z vojenského hlediska je to naprosto brilantní výsledek. Ruská armáda se za posledních pět let ohromně zlepšila a toto je praktická ukázka,“ uzavírá Visingr.
Syrské dobrodružství po boku Bašára Asada podle něj může být nakonec pro Rusy ziskové. „Předvedli tam spoustu nové techniky, která dosud nikde nebyla nasazená a zájemci se už hlásí,“ říká Visingr. Podle Visingra například nebyl žádný relevantní důvod posílat do Sýrie moderní tanky T-90S (o střetu tohoto ruského tanku s americkou protitankovou střelou v Sýrii čtěte zde).
Uralvagonzavod na počátku července podepsal kontrakt na dodávku 64 tanků T-90S do Vietnamu, ve čtvrtek Kreml potvrdil dodávku „velkého množství“ těchto tanků do Iráku. Bezpečnostní analytici z britského think tanku Jane’s předpokládají, že ruský export zbraní letos poprvé za pět let vzroste a dosáhne hodnoty 7,23 miliardy dolarů (426 miliard rublů). „Rusko má silné portfolio zakázek až do roku 2020,“ uvádí studie.
