Ruský prezident Vladimír Putin

Ruský prezident Vladimír Putin | foto: Reuters

Ruská iluze demokracie. Kreml chce ovládnout volby s „falešnými“ stranami

  • 461
Kreml plánuje uvést do ruské politické krajiny nové strany, které mají posílit iluzi demokratické plurality v ruských parlamentních volbách. Jejich hlavním cílem je ve skutečnosti pomoci vládní straně prezidenta Vladimira Putina Jednotné Rusko, tvrdí ruská média.

Ruský deník Vedomosti o raných přípravách na vytvoření nových politických skupin informoval už loni. Uvedl, že parlamentních voleb v roce 2021 by se jich mohlo zúčastnit dvacet až třicet.

Podle ruského serveru Meduza se Kreml těchto plánů nevzdal. S odvoláním na zdroje z prezidentské administrativy server tvrdí, že v plánu je vytvoření asi deseti nových stran.

Tyto politické strany jsou údajně rozdělené do dvou kategorií. Dvě až tři mají být „systematické“ strany, které je Kreml ochoten vpustit do Státní dumy navzdory nechuti Jednotného Ruska k jakékoliv opozici, jež by v dolní komoře parlamentu ohrožovala jeho výhradní postavení. Jakkoliv tvoří Jednotné Rusko pilíř jeho moci, Putin usiluje o to mít loajální lidi napříč ideologickým spektrem a různými stranami.

Nové strany mají vzbudit zdání demokratické rozmanitosti a vnést svěží vítr do politické krajiny plné okoukaných tváří. Tomuto účelu má sloužit především druhá kategorie politických stran, které jsou připravovány jen pro volby a od nichž se neočekává, že by se dočkaly jakékoliv podstatného politického úspěchu. 

Podle Meduzy se jedná o takzvané „TV show“ strany, které budou existovat primárně v médiích. „U nich je nejdůležitější, aby byly hlasité a hlučné,“ uvedl jeden zdroj.

World of Tanks za spokojené hráče

Jednou z těchto falešných politických stran má být Strana přímé demokracie, kterou založil spolutvůrce populární počítačové hry World of Tanks Vjačeslav Makarov. Její politický program je nejasný. 

„Čím lépe je na tom země a čím lepší je život našich hráčů, tím více času mají na hraní World of Tanks a utrácení peněz v ní. To je můj hlavní zájem,“ řekl Makarov minulý měsíc ruskému deníku Kommersant.

Zvláštností strany má být mobilní aplikace primárně dostupná registrovaným straníkům, kteří jejím prostřednictvím budou moci zvolit, co strana bude dělat. Makarov tvrdí, že tímto způsobem bude partaj odpovědná členům i svým voličům a zabrání politikům, aby „pokračovali v klamání“ voličů.

Zatímco Strana přímé demokracie by měla přitahovat hráče, další uskupení založené spisovatelem Zacharem Prilepinem by mělo být atraktivní pro ruské nacionalisty, kteří jsou nespokojení s počínáním Ruska na Ukrajině. Oběma těmto stranám pomáhají zřídit jejich místní pobočky regionální byrokraté, uvádí Meduza.

Pohřeb i jen iluze demokracie, kritizuje opozice komunální volby v Rusku

Většina „TV show“ stran by měla náležet k levici. Kreml tak chce oslabit elektorát ruské Komunistické strany. „Objevila se nová generace nespokojených lidí, která nechce bezmyšlenkovitě volit Komunistickou stranu ruské federace,“ vysvětlil serveru Meduza jeden zdroj.

Nové strany jsou specificky určené pro různé segmenty ruské společnosti nespokojené se současných stavem. Kreml věří, že tímto způsobem rozdrobí hlasy pro opozici.

V ruském volebním systému připadnou hlasy těch stran, které nepřekročí pětiprocentní hranici, větším partajím. Dá se předpokládat, že by z toho těžilo především Jednotné Rusko, jež zůstává navzdory klesající podpoře nejsilnější.

Podle kritiků Kreml používal falešnou opozici, aby vzbudil zdání konkurenční politické soutěže, už dříve. Před prezidentskými volbami v roce 2018 média podezírala jedinou ženskou kandidátku Xeniji Sobčakovou, že reprezentuje liberální tábor jen naoko a ve skutečnosti je Putinovou loutkou.

Putinovy plány

Britský deník The Times naznačuje, že existuje souvislost mezi plány Kremlu a Putinovým ohlášením ústavních změn, které vedlo k odstoupení vlády. Putin navrhuje rozšíření pravomocí parlamentu, jenž by nově měl mít klíčové slovo při výběru předsedy ruské vlády, vicepremiérů i členů kabinetu.

Nebylo jasné, proč Putin navrhl tyto změny, které omezují dobu, po niž prezident může zastávat úřad, ještě před vypršením svého čtvrtého funkčního období. Podle agentury AP se mohl připravovat na předčasné parlamentní či prezidentské volby. 

Putin, věčný vůdce národa? Svět řeší mocenské zemětřesení v Rusku

Podle jedné teorie si Putin ústavními změnami dláždí cestu pro svůj opětovný návrat na pozici premiéra, kterou zastával v letech 2008 až 2012, protože mu ústava neumožňovala být v prezidentském křesle tři funkční období v řadě. Proti této teorii však mluví to, že Putin sám vyjadřoval nespokojenost s „vládou tandemu“, a to, že premiér bude i po posílení své pozice fakticky podřízen prezidentovi.

Podle další teorie, ke které se komentátoři více přiklánějí, Putin stane v čele posílené Státní rady a bude působit jako jakýsi „otec národa“. V Rusku by se tak opakoval scénář z Kazachstánu, kde dlouholetý vládce Nursultan Nazarbajev loni v březnu rezignoval, stal se šéfem Státní rady a získal doživotní titul „vůdce národa“.

21. ledna 2020


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video