„Ctihodnosti, nemám co říci, nemám co dodat. Přijmu jakékoliv rozhodnutí,“ uvedla podle médií před vynesením rozsudku třiačtyřicetiletá moskevská divadelní režisérka a matka dvou malých dětí.
Soud shledal Berežinskou vinnou z diskreditace armády a šíření lživých informací o ozbrojených silách, jakož i ze schvalování terorismu, napsal server BBC News.
Ruské úřady podle specializovaného portálu OVD-Info trestně stíhaly více než tisíc lidí za vyjádření proti válce a policie zadržela více než 20 tisíc lidí při protiválečných protestech.
Tento týden jiný moskevský soud poslal na pět let a šest měsíců za mříže osmašedesátiletou dětskou lékařku, kterou udala matka jednoho z jejích malých pacientů kvůli komentářům o ruských vojácích na Ukrajině.
Rodit v šestnácti je super. Ruská média na povel Kremlu brojí proti bezdětnosti |
Berežinská na počátku války zveřejnila na sociální síti desítky příspěvků proti válce. Obviňovala ruskou armádu, ministerstva a Putina osobně z „genocidy“ Ukrajinců. Zveřejňovala také urážky na adresu Putina, protože podle ní nese osobní odpovědnost za smrt mužů, žen a dětí, jejichž těla záchranáři vyprošťují z trosek zničených domů a bytů.
V psaní pokračovala a začala vyzývat k zabití Putina, který je ve svých 72 letech na nejlepší cestě stát se nejdéle sloužícím ruským vládcem od dob carevny Kateřiny Veliké. „Zastřelte toho pitomého parchanta Putina, kolik dalších vražd civilistů ještě musíme snést? Vymažte ho z povrchu zemského!“ psala podle agentury Reuters.
Zákony hrozící vysokými tresty za diskreditace armády a za šíření lživých informací přijali ruští zákonodárci krátce po invazi na Ukrajinu. Podle kritiků ruských poměrů mají umlčet veškerou kritiku a protesty proti válce.
Za lživé pokládají úřady veškeré informace lišící se od oficiální interpretace války jako „speciální vojenské operace“, která má ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo východní Ukrajiny, „denacifikovat“ a „demilitarizovat“ kyjevský režim.
Po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se za krátké okupace ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole podle tvrzení Kyjeva dopustili. Symbolem těchto válečných zločinů se stalo město Buča, kde zastřelení civilisté leželi na ulicích a kde byly nalezeny hromadné hroby. Moskva popírá jakékoliv útoky na civilisty, natož válečné zločiny, a za zmínku o těchto podezřeních hrozí v Rusku mnohaleté vězení.
15. srpna 2024 |
