„Samozřejmě, mnozí zvažovali, jestli by Putin měl za dva roky opět jít do prezidentských voleb nebo ne. Ale dnes je naprosto jasné, že k žádné výměně dojít nemůže, především v situaci částečné mobilizace, kdy probíhají aktivní boje proti NATO a Američanům,“ uvedl Stěpanšin.
Podle něj je jasné, že Putin „nemůže být vládcem země navždy“, ale za současné situace musí zůstat na svém postu. „Nemůžeme opakovat rok 1917, kdy Mikuláše II. v podstatě zradilo jeho nejbližší okolí. Putin bude muset – ať už chce, nebo ne – svůj kříž nést dál, až do doby, kdy dosáhneme skutečného míru,“ dodal sedmdesátiletý politik, který svého času byl považován za možného nástupce Borise Jelcina.
 |
V čele vlády stál v roce 1999 pouhé tři měsíce, v srpnu po útoku čečenských radikálů na Dagestán ho vystřídal šéf tajné služby FSB a zastánce tvrdé linie Vladimir Putin. Ten Rusku vládne už více než dvě dekády a před rokem podepsal změny ústavy, díky nimž bude moci na funkci prezidenta kandidovat ještě dvakrát. V čele Kremlu by tak teoreticky mohl zůstat až do roku 2036, kdy mu bude 84 let.
Otázkou je, jestli se toho dočká. V západním tisku se v poslední době živě diskutuje o možnosti, že v případě dalších vojenských neúspěchů na Ukrajině by z funkce pod tlakem okolí mohl odejít, nebo by mohl být odstraněn svým okolím nebo vojenským pučem.
„Vidina jeho odchodu je sice stále vzdálená, ale je zřejmé, že rostoucí dopady vojenského dobrodružství už nyní oslabují jeho mocenskou pozici,“ napsal koncem září portál Politico a hned představil možné Putinovy nástupce. Nechybí mezi nimi tajemník Bezpečnostní rady Ruska Nikolaj Patrušev, bývalý prezident Dmitrij Medveděv nebo premiér Michail Mišustin (více čtete zde: Puč v Kremlu? Vzpoura generálů? Už se řeší, kdo nahradí Putina).
Bez zajímavosti není ani Stěpanšinův odkaz na posledního ruského cara, který se vzdal trůnu po sérii porážek v první světové válce a v době, kdy v Petrohradě vypukla únorová revoluce. Rusko se pak propadlo do několik let trvajícího chaosu, který skončil až definitivním vítězstvím bolševiků v občanské válce.
Sabotážní majstrštyk. Experti obdivují dokonalost úderu na Kerčský most |
Také nacionalističtí komentátoři po nedávném ukrajinském vítězství u Lymanu srovnávali situaci ruských vojsk s únorem 1917. „Ruské impérium prohrálo ve válce nervů. V týlu panovalo zdráhání, deprese, hledání domácích nepřátel. Potřebujeme o sto let později to samé?“ ptal se zpravodaj Komsomolské Pravdy Alexandr Knoc.
Stejné paralely nacházejí i západní analytici. „Fáze jedna: zklamání z nejvyššího velení, obvinění ze zrady, slovní útoky na velitele. Následuje zklamání z vrchního velitele, který nedokáže zajistit zlepšení. V třetí fázi přichází revoluce na pozadí prohrané války,“ uvedl pro portál Al Džazíra specialista na Rusko Nikolaj Mitrochin z Univerzity v Brémách.
27. září 2022 |
