„Začátek byl nejhorší. Zaměstnanci pili, stádo krav umíralo, sousedé kradli. Teď už to jde hladce,“ říká Michail Utrobin. Ještě v roce 2016 byl manažerem obchodu, dnes ho státní média líčí jako úspěšného majitele mlékárenského podniku, jenž postavil na pozemku získaného zdarma od státu.
Třiatřicetiletého podnikatele si totiž úředníci vyhlédli jako tvář projektu prezidenta Vladimira Putina, v rámci kterého stát od roku 2016 rozdává půdu na Dálném východě každému občanovi, jenž o ni projeví zájem. Cílem je zalidnit řídce obydlenou oblast bohatou na zdroje, která tvoří třetinu Ruska.
„Rozvoj Dálného východu je ruskou národní prioritou pro 21. století,“ uvedl Putin. Jenže program s názvem „Hektar“ nesplnil jeho očekávání. Ačkoli měl obyvatele inspirovat k migraci na východ, podle Rádia Svobodná Evropa pobídl ke stěhování hlavně lidi z regionu, kteří se rozhodli opustit ruch města.
„Dálný východ není snadné místo k životu. Je tu mokro, ve vzduchu je málo kyslíku a počasí se mezi ročními obdobími hodně mění,“ říká sedmačtyřicetiletý Sergej Surovtsev, jenž tu rovněž dostal od státu pozemek. „Ale když sem přijedu, dostávám se do meditativního stavu,“ pochvaluje si klid.
Moskva drsně podhodnocuje, kolik Rusů emigruje do Česka i jinam |
Zatímco na východ míří jen málo Rusů, na sever neustále proudí masa Číňanů. Ačkoli se rozloha ruského Dálného východu rovná dvou třetinám čínského území, žije tu jen šest milionů lidí.
Pro obyvatele čínských provinciích na druhé straně, kde žije několik set milionů lidí, je tak Rusko šancí najít lepší místo k životu.
Od ruských vlastníků si proto pronajímají půdu a budují sójová pole. Podle RFE se na ruském Dálném východě usadilo odhadem na 300 tisíc Číňanů.
Rusům se nechce pracovat
Rusko v rámci svého programu zpřístupnilo 220 milionů hektarů pozemků. Nabídku ale zatím využilo pouze 80 tisíc občanů.
Někdejší armádní plukovník Surovtsev pochází z Chabarovsku a na pozemek to má z rodného města jen padesát kilometrů. Od státu dostal dotaci 1,5 milionu rublů (450 tisíc korun), nakoupil stovku úlů a začal s výrobou medu. Na státní dotaci mají nárok všichni zájemci s proveditelným plánem rozvoje.
The Kremlin’s homestead program in Russia’s Far East was meant to reverse depopulation on the country’s vast frontier with a booming China. Oh, well. https://t.co/cj6k94ZzN1
— Radio Free Europe/Radio Liberty (@RFERL) September 20, 2020
„Zajímalo by mě, jestli to stojí za to. Vláda mě nyní bude pozorovat a klást řadu otázek,“ říká Surovtsev. Stát mu totiž může půdu opět odebrat pokud obdarovaný poruší pravidla, nebo se příliš odchýlí od své původní rozvojové strategie. „Pokud vám budou chtít zemi vzít, klidně to udělají,“ dodává Surovtsev.
Dům za euro i peníze za dítě. Malebná města v Itálii lákají nové obyvatele |
I když program nedokázal nalákat obyvatele ze západní části země, pro některé místní obyvatele to byl dar z nebes. Utrobin ihned po oznámení začátku programu uháněl do Chabarovského kraje s cílem vybrat si to nejlepší místo.
A našel ho na lukách nedaleko lesa. Požádal o vlastnictví pěti hektarů – po jednom pro sebe, svou manželku, matku a dvě malé děti. O šest měsíců později s potvrzením a počátečním kapitálem milion rublů (300 tisíc korun) začal budovat farmu. Přestože zatím nemá z podnikání zisk, jeho farma vyrábí 200 litrů mléka denně i vlastní zmrzlinu.
Utrobin staví pro rodinu dům a těší se, až nebude muset platit ve městě za pronájem bytu. Ačkoli televize slaví jeho přerod z úředníka na farmáře a rukou mu potřásl i premiér Michail Mišustin, noví sousedé jsou zatím v nedohlednu. „Lidé v naší zemi nechtějí pracovat. Tak to zkrátka je,“ uzavírá Utrobin.
