V Bulharsku Kreml platil novinářům, politickým analytikům a dalším vlivným lidem 2 000 eur (asi 49 tisíc korun) měsíčně, aby zveřejňovali proruský obsah, upozornil podle AP tento měsíc vysoce postavený bulharský činitel.
Výzkumníci tam také odhalili promyšlenou síť falešných účtů, trollů a internetových botů neboli počítačových programů, které měly v zemi šířit dezinformace a proruskou propagandu. Podobnou snahu Rusko vyvíjí i v dalších státech regionu, podotkla AP.
Pro ruské vedení je šíření dezinformací finančně výhodná alternativa k tradičním nástrojům diplomacie nebo války, domnívá se Graham Brookie, ředitel Digitální forenzní výzkumné laboratoře Atlantické rady (DFRLab), která se dlouhodobě zaměřuje na ruské dezinformace.
 |
„Ruská státní média si dělají lepší analýzu publika než většina mediálních společností na světě,“ říká Brookie. Ruskem šířené dezinformace jsou podle něj úspěšnější tam, kde je polarizovanější mediální trh.
Bulharsko bylo dlouho považováno za skálopevného ruského spojence, přestože země v posledních desetiletích obrátila svoji pozornost k Západu, v roce 2004 vstoupila do NATO a o tři roky později do Evropské unie.
Když se Bulharsko, Polsko a další země bývalé Varšavské smlouvy postavily na stranu NATO v podpoře Ukrajiny, Rusko zareagovalo vlnou dezinformací a propagandy. Cílem bylo vytěžit co nejvíc z veřejné debaty o globalizaci a poplatnosti západnímu stylu života.
V Polsku se to projevilo konspiračními teoriemi. Jedna z nich, šířená hackerskou skupinou napojenou na Rusko, ve snaze rozdělit Polsko a Ukrajinu hlásala, že polské gangy obchodují s orgány ukrajinských uprchlíků.
„Západ rozpoutal konflikt“ aneb manuál na rozpravy o válce podle Ruska |
Ruský informační útok přichází v době, kdy se východoevropské vlády stejně jako vlády ostatních zemí světa potýkají s nespokojeností občanů způsobenou rostoucími cenami pohonných hmot a potravin.
Právě Bulharsko, kde prozápadní premiér Kiril Petkov neustál minulý měsíc hlasování o nedůvěře, je ve velmi zranitelné pozici. Klíčovou roli v šíření ruské dezinformační kampaně zastávají ruské ambasády.
24. března 2022 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV červnu proto Bulhaři vyhostili desítky ruských diplomatů s vysvětlením, že pracovali pro ruské tajné služby. Moskva následně začala vyhrožovat přerušením diplomatických styků a ruská ambasáda v Sofii vyzvala bulharské občany, aby přispěli na ruskou armádu, což dál pobouřilo bulharskou vládu. Jeden z ministrů výzvu označil za skandální.
Bulharsko vyhostilo 70 ruských diplomatů, některé viní ze špionáže |
Velvyslanectví také šířilo vyvrácené konspirační teorie, podle nichž měly USA na Ukrajině provozovat tajné biolaboratoře. Falešné a anonymní účty také dál zůstávají významnou součástí ruské dezinformační kampaně. Nejenže šíří proruský obsah, ale navíc verbálně útočí na Bulhary, kteří vyjádří svou podporu Ukrajině.
Některé útoky jsou přitom zřejmě koordinované, domnívají se odborníci z neziskové organizace DSC, která zkoumá dezinformace na internetu. „Tato zastrašovací taktika není nová, ale válka na Ukrajině přinesla část tohoto koordinačního úsilí do veřejného prostoru,“ uvedla organizace.
Ta identifikovala tři účty, které šířily ruskou propagandu. Vyšetřování ze strany Facebooku následně ukázalo, že je všechny obhospodařuje jediný Bulhar se zálibou k Rusku. Ten poté, co vyšly najevo informace o zaplacených analyticích a novinářích, kauzu okomentoval slovy:
„Děkuji vám, pane Putine, za toto gesto, ale já nepotřebuji čtyři tisíce leva na to, abych měl rád Rusko. Mám ho rád i zadarmo.“
3. března 2022 |
