Volby ve městě Barnaul (18. března 2018)

Volby ve městě Barnaul (18. března 2018) | foto: Reuters

Rusko volilo prezidenta, opozice upozornila na četné podvody

  • 1033
Rusko v neděli volilo nového prezidenta. Účast byla podle průběžných informací vyšší než při předchozích volbách v roce 2012. Opozice a nezávislí pozorovatelé hlásili řadu volebních podvodů. Konečné výsledky komise oznámí do tří dnů.

Začátek voleb se přesouval přes jedenáct časových pásem Ruska, od Čukotky a Kamčatky na východě až po nejzápadnější Kaliningradskou oblast. Už v jedenáct hodin SEČ se uzavřely první místnosti v nejvýchodnějších oblastech Ruska. Poslední hlasy se na západě země odevzdávaly do sedmé večerní SEČ.

Krátce po otevření místností odvolil v Moskvě Vladimir Putin. Svůj hlas vhodili do urny rovněž jeho protikandidáti Pavel Grudinin a Xenija Sobčaková. Volební lístek na ruské ambasádě v Paříži odevzdal také herec Gérard Depardieu, velký kamarád současného ruského prezidenta.

Aktivita voličů v prezidentských volbách byla podle ruských médií ve většině regionů vyšší než při posledním hlasování v roce 2012. Po třetí hodině odpoledne SEČ účast překročila padesát procent. Zvlášť vysoká prý byla volební účast mládeže. 

V deseti vesnicích na Kamčatce a Čukotce dokonce komise zaznamenala stoprocentní účast, uvedl Interfax. Stoprocentní účast hlásí také Mezinárodní vesmírná stanice. Jediným voličem zde byl ruský kosmonaut Anton Škaplerov.

„Účast v Moskvě nevypadá tak vysoká jako v jiných částech Ruska, přece jenom v Moskvě najdete relativně hodně lidí, kteří k volbám nejdou,“ řekl zpravodaj MF DNES v Moskvě Luboš Palata. Dodával však, že i tak je účast poměrně slušná a většina dotázaných si jiného kandidáta než Putina na místě prezidenta nedokáže představit.

„V Moskvě se chystají velké oslavy a už teď stojí pod Kremlem koncertní pódium, na kterém začnou hned po uzavření volebních místností oslavy vítězství s největší pravděpodobností právě Putina,“ uvedl odpoledne reportér MF DNES.

Volební podvody

Průběh voleb sledovalo zhruba 145 000 pozorovatelů, z toho 1 500 zahraničních nebo z řad ruské opozice. Nejvíce pozorovatelů bylo podle šéfky volební komise Elly Pamfilovové z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která do Ruska vyslala 580 lidí. 

Webové stránky ruských státních a prokremelských médií se zaplnily zprávami o hladkém průběhu hlasování. S povznesenou náladou státních médií kontrastovaly informace opozice, podle níž stále častěji docházelo k volebním podvodům, z nichž část potvrdila i ústřední volební komise. 

Na několika místech videokamery zaznamenaly, jak hlasující vhazují do urny několik volebních lístků najednou. Stalo se tak v Čeljabinsku, Přímořském a Krasnojarském kraji, v Jakutsku nebo na jihu Sachalinu (na jedno z videí se můžete podívat zde). V Kaliningradu videokamery sledující hlasování otočili mimo urny.

Několik volebních pozorovatelů podle moskevského rozhlasu pracovníci volebních komisí vykázali mimo hlasovací místnost s odůvodněním, že jejich doklady jsou zfalšované. V čečenské metropoli Grozném jistému pozorovateli pohrozili fyzickou likvidací. V Petrohradě prý volební komise dovolily hlasovat lidem, kteří nejsou ve volebních seznamech.

Někteří lidé přišli hlasovat ve speciálních kostýmech. Na snímku volič v převleku mezikontinentální rakety Sarmat:

18.března 2018 v 09:56, příspěvek archivován: 18.března 2018 v 10:44

В деревне Горбунки Ломоносовского района Ленобласти на избирательный участок пришел местный житель в костюме межконтинентальной ракеты "Сармат" https://t.co/N8NNqvkMBB https://t.co/DMtSxdh19A

Hlasovat mohli i Rusové v cizině. V Praze se před velvyslanectvím dopoledne vytvořila dlouhá fronta. Na vhození volebního lístku zde čekaly asi dvě až tři stovky lidí.

Na Ukrajině Rusům v hlasování bránily bezpečnostní složky i místní nacionalistické skupiny, které blokují vstupy do ruských konzulátů. Jde podle nich o odvetu za to, že ruského prezidenta mohou volit i obyvatelé Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. 

Lidé, kteří na Krymu odvolili, dostali speciální odznak. Na jedné straně bylo vyvedeno datum referenda o připojení Krymu k Rusku, na druhé straně zvolání „S Ruskem na věčné časy“.

Putin jako jasný favorit

Pokud se v neděli žádnému z kandidátů nepodaří získat přes 50 procent hlasů, proběhne 8. dubna druhé kolo voleb, ve kterém změří síly dva nejsilnější kandidáti.

„Dobře není, ale už bylo hůř.“ Rusové si utahují opasky a dál volí Putina

Taková varianta je však krajně nepravděpodobná. Čtvrté volební vítězství totiž s největší pravděpodobností nemine současného prezidenta Vladimira Putina. Úřad by tak mohl opanovat dalších šest let. Pokud v tomto období nedojde k úpravě ústavy, mělo by to být také naposled. Podle průzkumů by mohl v prvním kole získat přes 71 procent hlasů.

Daleko za ním se podle sondáží umístí devětapadesátiletý Sergej Baburin, šéf radikálně nacionalistické strany Ruský všelidový svaz. Svého času byl jedním z nejhlasitějších kritiků Borise Jelcina, je také známým řečníkem na demonstracích ruských nacionalistů. Poslední průzkumy mu přisuzovaly takřka sedm procent hlasů.

Navalnyj kandidovat nemohl

Třetí místo podle odhadů veřejného mínění obsadí předseda nacionalistické Liberálnědemokratické strany Ruska Vladimir Žirinovskij. Podle odhadů získá kolem pěti procent hlasů. Lehce přes procento získávala v průzkumech Xenija Sobčaková, která byla v předvolebních debatách zřejmě nejvýraznější řečnicí.

Prezidentské volby v Rusku

První kolo prezidentských voleb v Rusku 2018 se koná 18. března, případné druhé by mělo proběhnout 8. dubna. Vyzyvateli dosavadního prezidenta Vladimira Putina jsou: Sergej Baburin, Grigorij Javlinskij, Pavel Grudinin, Xenija Sobčaková, Maxim Surajkin, Vladimir Žirinovskij a Boris Titov.

Šance dalších kandidátů na vítězství, nebo alespoň postup do druhého kola, jsou takřka nulové. Patří mezi ně například Pavel Grudinin z Komunistické strany Ruské federace, Maksim Surajkin z ultralevicové strany Komunisté Ruska, Boris Titov či ekonom Grigorij Javlinskij.

Zřejmě největším soupeřem Putina ve volbách mohl být hlavní představitel opozice Alexej Navalnyj. V prezidentských volbách však kandidovat nemůže kvůli pětileté podmínce za údajnou zpronevěru v podniku Kirovles. 

Jednačtyřicetiletý politik, který se proslavil odhalováním korupce v nejvyšších kruzích ruské politiky, rozsudek odmítá jako politicky motivovaný.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video