Velkou roli hrála rozloha lánu kukuruze. Představte si, že by byly pásy pšenice, řepky, jahod, melounům, maku........

Z toho plyne, že lány musí být co největší, eroze neeroze, aby letadla mohla kde přistávat.

Samosebou, že dělal co musel a mohl, vždyť i jemu šlo o život...

Evidentně to udělal dobře...

Na kukuřičném poli se přistává tak, že pilot jakoby směřuje na hypotetickou přistávací dráhu na úrovni špiček klasů. Poté, co letadlo dostatečně zabrzdí o ty vršky klasů, přirozeně si, už při podstatně nižší rychlosti, sedne na pole.

Ale to jen v případě, že je kukuřice dostatečně zralá.

Jinak se postupuje podle pravidla pro přistáváni v obilí.

Ta vyrastena kukurica posobila ako mazadlo medzi zemou a strojom.

Bolo stastim ze ta masa vyrastenej kukurice posobila ako mazadloa ze sa stroj nerozbil o nejaku prekazku na zemi...

nepřistávalo by se lépe v řepkovém poli....?

nebo na poli s palmou olejnatou?

Vite, jak se rusky řekne "Sullenberger"? "jusupov" :)

Oba piloti jsou machři!

Situace na Hudsonu byla komplikovanější hlavně po samotném přistání, během evakuace - je rozdíl, jestli letadlo v klidu sedí na kukuřičném poliv létě, nebo zda nabírá vodu o teplotě 5 stupňů při okolní teplotě -7 stupňů...

Nekomplikujte to - zachovat si chladnou hlavu v takové krizové situaci klidně může být označeno za hrdinství...

Kukuricne pole za kazde letisko:-)

A kromě toho jsem neměl padák.