Některé světové vlády podle Petříčka zneužily pandemie covidu-19 k dalšímu omezení občanských a politických práv. „Místo soustředění se na spolupráci s občanskou společností pozorujeme nárůst zatýkání nezávislých novinářů, bojovníků za lidská práva a prodemokratických aktivistů,“ uvedl ministr.
„Extrémně nás znepokojují pokusy ruských úřadů o omezení prostoru pro opozici, občanskou společnost a nezávislé hlasy v zemi. Zadržení politických oponentů je proti ruským mezinárodním závazkům,“ uvedl Petříček.
„Mrzí mě, že Rusko se nám svými kroky i nadále vzdaluje. I proto jsem dnes podpořil rozšíření sankcí,“ řekl Petříček k rozšířeným sankcím. Podle informací ČTK mají na sankční seznam přibýt jména čtyř lidí, mimo jiné ruského generálního prokurátora.
Na rozdíl od lednového ministerského zasedání se tentokrát pro přípravu sankcí vyslovili ministři jednohlasně, zatímco minule byly proti například velké země jako Německo či Francie.
Sankce navazují na nedávnou cestu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který se v Moskvě marně snažil apelovat na Navalného propuštění. Patrně nejznámější kritik Kremlu má strávit v trestanecké kolonii 2,5 roku za porušení pravidel dřívějšího podmíněného trestu za zpronevěru. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc volil vůči Borrellovi a EU ostrá slova a Moskva v době návštěvy vykázala tři diplomaty unijních zemí.
Borrellův úřad bude nyní pracovat na prověření toho, zda budou lidé z navrhovaného seznamu potrestány zákazem cest do EU a zmrazením majetku na území Unie oprávněně. Nové postihy by mohl definitivně schválit březnový summit EU, na němž se prezidenti a premiéři budou zabývat zhoršujícími se vztahy s Moskvou.
Sedmadvacítka unijních zemí již v říjnu potrestala za Navalného loňskou otravu šest ruských činitelů. Opozičník se po pokusu o otravu, z níž viní Kreml a ruské tajné služby, zotavoval v Německu, letos v lednu byl krátce po příletu do Moskvy zatčen.
Odsouzení puče v Barmě a perzekucí v Bělorusku
Petříček také odsoudil převrat v Barmě, který na začátku února provedla tamní armáda. Vojáci zabránili zasednout parlamentu zvolenému v listopadu, hlasování podle nich doprovázela hrubá pochybení, což ale odmítla centrální volební komise. „Výsledky parlamentních voleb z listopadu 2020 musí být respektovány,“ domnívá se šéf české diplomacie.
V Barmě začali při protestech umírat lidé. Prostřelená helma nepomohla |
Petříček naopak odsoudil loňské volby ve Venezuele a Bělorusku. „Parlamentní volby z 6. prosince 2020 ve Venezuele byly nelegitimní,“ uvedl s tím, že cestu z krize mohou v latinskoamerické zemi zaručit pouze transparentní volby a propuštění všech politických vězňů.
Bělorusko si volilo nového prezidenta v srpnu 2020. Výsledky, podle kterých zvítězila stávající hlava státu Alexandr Lukašenko, však neuznala opozice ani například Evropská unie. Země se od té doby potýkala s masovými protesty, policie zadržela až 33 000 lidí.
Petříček v souvislosti s Běloruskem zmínil zprávu zpravodaje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Wolfganga Benedeka, která poukázala na masivní a systematické porušování lidských práv, včetně dobře zdokumentovaných případů mučení a špatného zacházení při zásazích bezpečnostních sil proti odpůrcům běloruského režimu.
