„Vidíme, že Spojené státy zaujímají mnohem vyváženější postoj, což skutečně pomáhá úsilí zaměřenému na řešení konfliktu na Ukrajině. To samozřejmě vítáme,“ řekl Peskov. Evropa tuto „vyváženost“ dosud nevykazuje, což se ale může změnit po jednáních mezi Evropany a Američany, dodal.
Ruské ministerstvo zahraničí vydalo v úterý prohlášení, že „Evropané, kteří se vydali na cestu militarismu, ztratili právo požadovat účast na jednáních o Ukrajině a stále více se ocitají v izolaci“.
USA v pondělí v Radě bezpečnosti OSN dosáhly schválení rezoluce, jež vyzývá k míru, aniž by Rusku přisuzovala vinu za válku. Hlasování v den třetího výročí zahájení invaze Ruska na Ukrajinu podle agentury Reuters zdůraznilo výrazný posun v postoji americké vlády vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Donalda Trumpa.
Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci navrženou USA, nezmiňuje ruskou agresi |
Na zasedání Valného shromáždění OSN ale Spojené státy v pondělí neuspěly s rezolucí, která vyzývala k rychlému ukončení rusko-ukrajinského konfliktu, aniž by se zmiňovala o nutnosti územní celistvosti Ukrajiny či o ruské agresi. Místo toho VS OSN přijalo rezoluci, která potvrzuje ukrajinskou územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Pro hlasovalo 93 zemí včetně Česka; 65 států, mezi nimi Čína či Indie, se zdrželo hlasování a 18 zemí, včetně USA, Ruska, Maďarska či Izraele bylo proti.
Ruská diplomacie vyhodnotila, že rezoluce o Ukrajině navržená USA je zase krokem správným směrem, který odráží přání nové americké administrativy přispět k vyřešení konfliktu na Ukrajině.
V pondělí se v Bílém domě setkal s Trumpem francouzský prezident Emmanuel Macron, který při té příležitosti mimo jiné řekl, že některé evropské země jsou připraveny po podpisu mírové smlouvy vyslat na Ukrajinu jednotky jako bezpečnostní záruku. Trump uvedl, že USA tuto myšlenku podporují a že ruský prezident Vladimir Putin by přítomnost evropských mírových sil na Ukrajině akceptoval.
Mluvčí Kremlu ale v úterý v podstatě Trumpovo tvrzení popřel. „Existuje stanovisko k této záležitosti, které vyjádřil ruský ministr zahraničí (Sergej) Lavrov. Já k tomu nemám co dodat,“ řekl Peskov. Lavrov minulý týden uvedl, že rozmístění vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na Ukrajině by bylo pro Rusko nepřijatelné, i kdyby to nebyly oficiálně jednotky NATO, ale třeba jen síly jeho členských států nebo jednotky EU. Moskva by to podle něj pokládala za „přímé ohrožení“.
Okupovaná území nikdy neprodáme, říká Kreml. Cení Trumpovu kritiku Zelenského |
O možném vyslání vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise hovořil minulý týden britský premiér Keir Starmer. Vyslání svých vojáků po vyjednání míru nevyloučila ani Francie či Švédsko. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země vojáky na Ukrajinu nepošle. Česká ministryně obrany Jana Černochová v úterý řekla, že v této věci je potřeba počkat na více informací a jasné parametry, podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse na toto téma absolutně předčasná.
Peskov rovněž zopakoval Putinův návrh, aby se USA podílely na těžbě kovů vzácných zemin v Rusku. Nabídka přichází v době, kdy Washington a Kyjev vyjednávají o dohodě o přístupu USA k ukrajinským vzácným nerostům. „Američané potřebují kovy vzácných zemin. Máme jich hodně,“ řekl mluvčí Peskov s tím, že mezi USA a Ruskem v tomto směru existují „poměrně široké perspektivy spolupráce“.
