Zdravotnice očkuje muže vakcínou Sputnik V v ruské obci Všeli. (25. února 2021)

Zdravotnice očkuje muže vakcínou Sputnik V v ruské obci Všeli. (25. února 2021) | foto: Profimedia.cz

Sputnik ve Sputniku netáhne. Rusové o vakcínu nestojí, viru už se nebojí

  • 419
Zatímco řada zemí světa lačnících po očkovacích látkách usiluje i o dodávky vakcíny Sputnik z Ruska, samotní Rusové se zatím k očkování proti koronaviru staví velmi vlažně. Podle nového průzkumu sociologické agentury Levada má zájem o injekci jen třetina z nich. Ani ve vesnici s příznačným názvem Sputnik nepanuje přílišné nadšení, popisuje v reportáži stanice BBC.

„Všichni mě strašili, že to bude bolet, ale nic jsem necítil,“ raduje se nejmenovaný senior a upravuje si svetr. Žije ve Sputniku a právě byl očkován Sputnikem V. Zdravotní sestra mezitím jinému pacientovi vysvětluje, že teď nesmí nějakou dobu pít alkohol.

Oba důchodci patří mezi hrstku obyvatel tisícihlavé vesnice, pojmenované stejně jako vakcína po slavném sovětském satelitu, kteří už svou dávku dostali. Když tamní úřady ohlásily termíny očkování, na kliniku přišlo jen dvacet osm zájemců, uvádí stanice BBC s tím, že Rusové o injekci s domácí vakcínou nestojí.

Místní úřednice Galina Bordadymovová však podobné úvahy odmítá. „Plánovali jsme, že přijde pětadvacet lidí, ale dorazilo jich osmadvacet, což nás těší,“ líčí s tím, že její tým obvolal starší občany, kteří mají při očkování přednost. Na každého zájemce se dostane, slibuje.

Nezájem ovšem nepanuje jen ve Sputniku. Sociologové z centra Levada minulé pondělí zveřejnili průzkum, podle nějž je jen třetina Rusů ochotná očkování Sputnikem podstoupit. To je o 8 procent méně, než když vakcinace v prosinci začala. Průzkum byl proveden na vzorku 1 601 lidí z padesáti ruských regionů.

Dávku ruské látky nyní nechce 62 procent ruských občanů, přičemž nejméně populární je vakcína mezi mladými Rusy od 18 do 24 let. Nejvíce respondentů se bálo vedlejších účinků. „Lidé mají strach. Létá tu plno drbů o komplikacích,“ přemýšlí Lidia Nikolajevna, zatímco ve Sputniku zametá sníh před garáží. 

Sama covid prodělala teprve nedávno a na očkování se tak zatím nechystá. „Možná později,“ dodává a zrcadlí tím názor i ostatních oslovených Rusů. Ti si prý chtějí počkat, jak se bude celý proces očkování vyvíjet. A pak uvidí. „Když to půjde dobře, myslím, že pak přijde víc lidí,“ říká žena. 

Andrej Kortunov z think-tanku Ruská rada pro mezinárodní záležitosti (RIAC) pak vysvětluje, proč jsou Rusové tak opatrní. „Nevěří svému vlastnímu státu a nemají důvěru v nic, co z něj vzešlo,“ míní. Podle Levady se také celých 64 procent lidí domnívá, že je koronavirus umělý a coby biologickou zbraň ho vyvinuli v laboratoři. Tato domněnka je nejsilnější ve věkové kategorii 40 až 54 let.

Nikdo nemá představu o ničem. Ruská novinářka popsala svůj boj s virem

V celém Rusku se dosud nakazilo už 4,3 milionu lidí. Mezi respondenty se našlo pouhých 28 procent těch, kteří neznají nikoho, kdo by si nákazou prošel. 

Už od podzimní vlny přitom v zemi neplatí žádný celostátní lockdown, oficiální představitelé země o stále trvající hrozbě příliš nemluví a covid není velké téma ani ve státních médiích. Ta nespustila žádnou větší kampaň, aby obyvatele vybudila k návštěvě vakcinačních center.

Byť tak Rusové v minulých měsících zažili plné nemocnice a vysoké počty mrtvých, jejich život se rychle vrátil k normálu a riziko už jako by pominulo. Ze zmíněného průzkumu vyplývá, že si polovina Rusů uvolňování opatření pochvaluje. A 56 procent lidí už se infekce nebojí.

Máme nejlepší vakcínu, říká Putin. Sám vyčkává

Na očkování ještě nešel ani Rus číslo jedna, prezident Vladimir Putin. O tom, že ho podstoupí, se poprvé zmínil už v září. Od té doby otálí. Nejdřív údajně proto, že vakcína ještě nebyla dostupná pro jeho vrstevníky. To se brzy změnilo, Putin ovšem dál čekal. V polovině února osmašedesátiletý vládce prohlásil, že si nehodlá „hrát na opičku“ před zraky kamer. 

A řekl, že má očkovací plán, který zahrnuje vakcinaci proti chřipce a pneumokoku, a proto musí být termín očkování proti covidu-19 stanoven s rozmyslem. Je však možné, uvedl, že po konzultaci s lékaři si nechá podat právě Sputnik V, a na konci léta či začátkem podzimu. 

Na nedávném setkání s občany také podle agentury AFP vychválil ruské vakcíny s tím, že jsou nejlepší na světě. Kromě Sputniku tamní vědci vyvinuli ještě látky EpiVacCorona a CoviVac. Ruské produkty jsou prý ještě lepší než ty od firem AstraZeneca nebo Pfizer/BioNTech. „Ale v žádném případě si to nijak nevychutnáváme,“ dodal ruský prezident.

Odborný časopis Lancet na začátku února zveřejnil studii, podle níž účinnost Sputniku ve třetí a poslední fázi klinických testů dosáhla 91,6 procenta. Vědci v minulosti kritizovali malou transparentnost vývoje a testování této ruské očkovací látky, nedávno zveřejněná studie to však podle agentury Reuters částečně napravila.

Sputnik V je v hledáčku Evropské lékové agentury, začalo průběžné hodnocení

O Sputnik proto ve světě projevují čím dál větší zájem. Od zemí Latinské Ameriky přes Blízký východ a Balkán až po Česko i sousední Slovensko, kde si navzdory chybějící registraci vakcíny i názoru části vládní koalice objednali dva miliony dávek Sputniku V. 

Rusko proto momentálně nestíhá uspokojit poptávku, což potvrzují třeba Putinův mluvčí Dmitrij Peskov nebo šéf státního Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev. „Rozsáhlé dodávky do Evropské unie budou možné až po dokončení hromadného očkování Rusů,“ řekl Dmitrijev podle agentury Interfax.

Dosud se přitom nechaly očkovat zhruba čtyři miliony Rusů a obě dávky Sputniku dostaly dva miliony lidí. Původním cílem v zemi se 145 miliony obyvatel bylo mít během šesti měsíců „hotovo“ u 60 procent dospělých.

„Bum! A za chvíli bylo po všem,“ říká důchodce Anatolij při odchodu z očkování. Pochybuje, že by vakcínu proti koronaviru vůbec potřeboval. „Jsem zdravý. Musíte pít samohonku. Myslím, že ta mě před covidem taky ochrání,“ směje se čtyřiasedmdesátiletý muž.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video