Obvinění si do středečního odpoledne SELČ zatím vyslechlo 14 zadržených, mezi nimiž je například Brazilka Ana Paula Alminhanaová, Rus Roman Dolgov, Finka Sini Saarelaová, Brit Kieron Bryan a Dmitry Litvinov, který má švédské a americké občanství. Procedura ve vznášení formálních obvinění dále pokračuje. Mezi 30 zadrženými jsou i členové posádky pronajaté lodi a ukrajinský fotoreportér.
"Je to extrémní a nepřiměřené obvinění. Z pirátství obviňují muže a ženy, jejichž jediným zločinem je to, že mají svědomí. Obvinění těchto lidí z pirátství je absurdní a ohavné," prohlásil výkonný ředitel Greenpeace International Kumi Naidoo.
Obrazem |
Vyšetřovatelé tvrdí, že aktivisté z ledoborce Arctic Sunrise, plujícího pod nizozemskou vlajkou, v polovině září "napadli" těžební plošinu Prirazlomnaja společnosti Gazprom v Barentsově moři. Greenpeace naopak trvá na tom, že protest aktivistů z 18 zemí byl pokojný a že komando ruských pohraničníků se lodi Arctic Sunrise nezákonně zmocnilo v mezinárodních vodách.
"Považujeme tato obvinění za naprosto nepodložená, neodůvodněná a nezákonná. Naši aktivisté se nehodlali zmocnit ničího majetku. Ke zločinu nedošlo," řekl agentuře Interfax právník ruské pobočky Greenpeace.
I další právnička hnutí Irina Isakovová považuje obvinění z pirátství za nepodložená a nedokázaná. "Nezákonné kroky vyšetřovatelů i soudců zažalujeme," slíbila. Stížnost bude nejspíše podána u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Lidé protestují po celém světě
Nenaplnily se tak naděje, že by vyšetřovatelé mohli projevit větší slitování poté, co minulý týden ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že zadržení aktivisté "zcela zjevně" piráty nejsou, i když podle něj porušili mezinárodní právo. Podle kritiků Putinova režimu asi převážila snaha zastrašit aktivisty.
Ředitel Greenpeace označil postup ruských úřadů za "největší hrozbu" od dob, kdy agenti francouzských tajných služeb potopili loď Rainbow Warrior, na které se aktivisté Greenpeace chystali protestovat proti francouzským jaderným výbuchům v Tichém oceánu. Při atentátu v červenci 1985 jeden z aktivistů přišel o život.
Na protest proti věznění svých kolegů a proti těžbě ropy v Arktidě jednotliví aktivisté Greenpeace každý den protestují u moskevského sídla koncernu Gazprom. Minulý týden se sešli příznivci hnutí s fotkami zadržených aktivistů na plakátech před ruskými ambasádami nebo konzuláty v Paříži, New Yorku, Kyjevě či Hongkongu.
"Rusko nemělo právo nás ani zatknout, ale dělá si to, co se mu zlíbí," postěžovala si jedna ze zadržených aktivistek, Faiza Oulahsenová z Nizozemska. Ze střetu s ruskými úřady odnesla dojem, že "za všechny myslí kdosi nahoře".
V médiích se objevily informace, že zadržený mluvčí skupiny Litvinov je pravnukem předválečného sovětského ministra zahraničí Maxima Litvinova, respektive synem sovětského disidenta Pavla Litvinova. Ten byl jedním z "osmi statečných", kteří 25. srpna 1968 protestovali v Moskvě proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa; soud mu za to uložil pět let vyhnanství na Sibiř.
Skupina aktivistů na palubě ledoborce Arctic Sunrise, plujícím pod nizozemskou vlajkou, se v polovině září pokusila vylézt na těžební plošinu společnosti Gazprom v Barentsově moři.
Lodi se pak zmocnili ruští pohraničníci, kteří ji odvlekli do přístavu Murmansk. Tamní soud na zadržené aktivisty z téměř dvou desítek různých zemí uvalil vyšetřovací vazbu až do 24. listopadu.
Zákrok proti aktivistům Greenpeace vyvolal v zahraničí ostrou kritiku, v Rusku naopak rozpaky. Pochybnosti nad tím, že by zadržení byli piráty vyjádřil dokonce prezident Vladimir Putin, i když současně tvrdil, že ekologové porušili mezinárodní právo.
