„Na internetu kolují informace o údajně více než 300 000 ruských vojácích nasazených v Bělorusku, kteří jsou připraveni kdykoli zaútočit na NATO. V Bělorusku nic ani vzdáleně podobného neexistuje,“ uvedly litevské ozbrojené síly.
Kiesewetter předtím zdůraznil, že v důsledku válkou poháněné ekonomiky ruská armáda cvičí stovky tisíc vojáků, kteří však doposud nebyli nasazeni do bojů proti Ukrajině. Naděje, že Kreml „přijde k rozumu“, označil za naivní. Ba naopak. Ve svém vyjádření upozorňoval, že roky 2026–2027 by mohly být velmi nebezpečné.
„Je to znepokojivé, zejména pro pobaltské státy,“ řekl Kiesewetter v pořadu Pinar Atalayové na televizi NTV. Navzdory jednáním, která se konala minulou neděli a pondělí v Berlíně, by se podle jeho slov nemělo věřit, že si ruský vůdce uvědomí, že se mu válka nevyplatí.
Co Rusko udělá s vojáky po válce? Hrozba pro Evropu potrvá, varuje německý ministr |
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte poukázal na skutečnost, že situace ohledně Ruska eskaluje. „Konflikt je za dveřmi. Rusko přineslo válku zpět do Evropy. A my musíme být připraveni,“ uvedl Rutte minulý týden.
„Jsme dalším cílem Ruska. Obávám se, že příliš mnoho lidí je tiše upokojených. Příliš mnoho lidí nevnímá naléhavost situace. A příliš mnoho lidí věří, že čas hraje pro nás. Není tomu tak. Je načase konat,“ dodal šéf NATO.
Válka s Ruskem je za dveřmi, jsme dalším cílem, zbrojte, apeloval šéf NATO |
Rusko je nejvýznamnější, nejpřímější a nejdlouhodobější hrozbou pro bezpečnost, mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru, uvedlo dnes ve společném prohlášení osm členských zemí Evropské unie, jejichž čelní představitelé se sešli na summitu v Helsinkách, kde jednali o obraně východního křídla EU.
Summitu se zúčastnily Finsko, Švédsko, Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko a Litva.
Kreml odmítl vánoční příměří. Chceme mír v Evropě pro budoucnost, tvrdí |
„Ruská útočná válka proti Ukrajině a její důsledky představují hlubokou a trvalou hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu,“ cituje agentura AFP z jejich společného prohlášení. Situace podle osmi evropských zemí vyžaduje „koordinovaný a multioborový operační přístup“. Tento přístup má zahrnovat schopnosti pozemního boje, obranu proti dronům, protivzdušnou a protiraketovou obranu, ochranu hranic a kritické infrastruktury, vojenskou mobilitu a opatření k omezení pohybu protivníka.
Berete vážně hrozby, že Rusko v nejbližších letech zaútočí na stát(y) NATO?
„EU může hrát důležitou roli při podpoře individuálního úsilí členských států o posílení jejich obranných schopností tím, že stanoví možnosti financování, zjednoduší regulace a posílí vojenskou mobility,“ uvedl švédský premiér Ulf Kristersson.
Vývoj obrany proti dronům se stal prioritou a země EU do něj budou masivně investovat, uvedl po setkání polský premiér Donald Tusk. „V současné době pracujeme na protidronové zdi a hovoříme o výdajích v řádech miliard,“ dodal.
