ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Escobarův sen. Ruskému narkobyznysu vládne Hydra, funguje i v Česku

  • 150
Více než dva miliony uživatelů a miliardové tržby. Ruská Hydra je dnes jedním z největších darknetových tržišť s drogami. Je zde k dostání hašiš i kokain, ale hlavně nové syntetické drogy, které se v Rusku těší čím dál větší popularitě. Hydra také nejspíš sehrála klíčovou úlohu v první zdokumentované vraždě objednané přes hluboký web.

V říjnu minulého roku šokovala Moskvu vražda policistky Jevgenije Šiškinové. Elitní vyšetřovatelku zastřelil vrah, když vycházela ze svého domu. Žena po zásahu do šíje vykrvácela v náručí svého manžela, vrah z místa činu ihned uprchl.

O rok později má ruská policie jak pachatele, tak poměrně přesný obrázek, jak se zločin odehrál. Podle Ruské služby BBC je ze zosnování vraždy podezřelý Jaroslav Sumbajev, devětadvacetiletý rodák z Astrachaně s pestrou kriminální minulostí. 

Šiškinová před pěti lety začala vyšetřovat jeho milionové podvody s letenkami a Sumbajev, který mezitím prchl do zahraničí, jí pravidelně na dálku vyhrožoval. Nechal podpálit její lexus a v elektronické konverzaci s jednou ze svých přítelkyň sliboval: „Udělám té čubce ze života peklo.“ 

Loni v srpnu si objednal její vraždu. Udělal to přes internetové tržiště Hydra, kde provozoval obchod s drogami nazvaný podle mexického narkokartelu Los Zetas. Krvavého úkolu se za milion rublů zhostili dva studenti z Petrohradu: devatenáctiletý medik Abdulaziz Abdulazizov a jeho sedmnáctiletý kamarád K. G., jehož celé jméno nesmí být kvůli nízkému věku zveřejněno. 

Vraždu vykonal Abdulazizov. S pistolí sice zacházet neuměl, ale naučil se to na YouTube. Vražednou zbraň pak našel podle zaslaných pokynů ve skrýši v lese na předměstí Moskvy. 

Na místo činu se dopravil taxíkem, stejným způsobem také po vraždě zmizel. Díky tomu ho také policie dopadla: vyšetřovatelé prověřili všechny taxíky objednané poblíž místa činu přes mobilní aplikace.

Jaroslava Sambajeva zadržela minulý měsíc gruzínská policie ve městě Gori a vzápětí ho vydala do Ruska, kde kvůli svým podvodům stane před soudem. Obvinění z organizace vraždy Šiškinové odmítá.

Zbraně, falešné doklady a hlavně drogy

Smrt elitní policistky opět přitáhla pozornost k ilegální platformě Hydra, jednomu z největších nelegálních tržišť na darknetu. Ten je běžným uživatelům skrytý a dostanete se na něj jen se speciálním softwarem. Přes Hydru se prodávají drogy nejen v Rusku, ale i v dalších zemích bývalého Sovětského svazu. 

Podle ruského portálu proekt.media má dnes Hydra asi dva a půl milionu uživatelských účtů a jejich počet každý měsíc roste. Pro srovnání: dosud největší darknetové tržiště AlphaBay, jehož činnost ukončila mezinárodní policejní akce v červenci 2017, mělo okolo 400 000 uživatelů. 

Hydra se drží na předních pozicích i z finančního hlediska. Za poslední tři roky se zde prodalo zboží za 64,7 miliard rublů, tedy asi 23 miliard korun. 

Obchod s narkotiky na darknetovém tržišti Hydra
Obchod s narkotiky na darknetovém tržišti Hydra

Jsou zde k dostání falešné dokumenty, zbraně, padělané peníze, hackerské služby, ale hlavně drogy. Vede mefedron (taneční droga známá u nás také jako mňau-mňau), marihuana, syntetický stimulant Alfa PVP (známý také jako flakka) a kokain.

„Hydra díky monopolizaci obchodu získala unikátní postavení na světě,“ řekl švýcarskému listu Le Temps ruský odborník na obchod s narkotiky Niko Vorobjov. „Během svých cest po světě jsem nikdy neviděl společnost, které by se podařilo ovládnout celý trh. Tohle je jako splněný sen Pabla Escobara! A nejsou k tomu potřeba žádné bomby v autě ani vraždy za bílého dne,“ vysvětlil. 

Vysoká reputace

Sama Hydra nic neprodává, pouze poskytuje bezpečný prostor pro transakce. Za letošek její provozovatelé zinkasovali asi 1,9 miliardy rublů (asi 686 milionů korun). Vydělávají především na komisi, kterou si berou z každé transakce a na poplatcích, které každý prodejce platí za možnost zde obchodovat. 

Měsíční poplatek činí asi sto dolarů, což podle expertů eliminuje podvodné nabídky i většinu provokací ze strany státních složek. „Tím toto tržiště získalo vysokou reputaci, ale zároveň ztratilo množství menších prodejců,“ uvedl pro iDNES.cz bezpečnostní analytik Martin Klubal.

Darknetové tržiště Hydra

Ruská média někdy o Hydře píší jako o největším tržišti s drogami na světě, to však podle Klubala nejspíš není pravda. „Toto tržiště se orientuje především na rusky mluvící obchodníky i klientelu, nedisponuje žádnou lokalizací do angličtiny, což už ho samo o sobě diskvalifikuje z toho stát se největším tržištěm světa,“ vysvětluje Klubal.

Podle něj administrátoři o takové prvenství nejspíš ani nestojí. „Exponovaná tržiště přitahují nejen pozornost kupujících, ale i státních institucí a jiných tržišť, která k vyřazení konkurence využívají DDoS útoků,“ dodává.

Schovávačky

Ruským specifikem je způsob dodání drog k zákazníkovi. Ve Spojených státech a Evropě prodejci často používají poštu, ta je ale v Rusku tak pomalá a nespolehlivá, že tamní dealeři museli zavést jiný způsob distribuce. Je to systém skrýší, který při dodání vražedné zbraně použil i Jaroslav Sambajev.

Ruští obchodníci s narkotiky používají pro předání drog systém tzv. zakladek,...
Ruští obchodníci s narkotiky používají pro předání drog systém tzv. zakladek,...
Ruští obchodníci s narkotiky používají pro předání drog systém tzv. zakladek,...

Když klient zaplatí (buď bitcoiny, nebo přes ruský platební systém Qiwi), prodejce mu pošle koordináty GPS a krátký popis, podle něhož najde skrýš se svým zbožím. Někdy ho schová pod kámen uprostřed proluky, jindy drogy připevní magnetem k lavičce v parku. Takové schovávačce se říká „zakladka“.

Dealer a zákazník se tak nikdy nesetkají tváří tvář, což je pro obě strany z bezpečnostního hlediska výhodné. Portál proekt.media spočítal, že jen po Moskvě byly letos v jeden den poschovávány drogy za 150 milionů rublů, tedy asi 54 milionů korun. Třetinu z toho tvořily skrýše s kokainem.

Lokace neznámá

Velká darknetová tržiště na Západě jako Alpha Bay, Silk Road či Wall Street market už byly dávno zlikvidovány. Vznikají nová, ale většina z nich nevydrží fungovat déle než pár měsíců. Také Hydra se na několik let odmlčela.

„V roce 2014 byl administrátor Hydry, tehdy 26letý rezident v Maďarsku, v rámci operace Onymous zadržen a obviněn. Teprve v roce 2016 bylo tržiště opět oživeno na nové adrese a současný provozovatel či fyzická lokace serveru jsou neznámé,“ přibližuje vývoj Hydry Martin Klubal.

Šlachtův poslední úlovek. Narkobaron z gymnázia měl „e-shop“ s drogami

Před dvěma lety ruská policie uzavřela jejího největšího konkurenta RAMP (Russian anonymous market place). Vznikla nová tržiště jako například MEGA či Točka, ale nejsilnější postavení v zemích bývalého SSSR má Hydra. Jak je možné, že jedno z největších tržišť s narkotiky na světě stále funguje?

„Hydra cílí na rusky mluvící návštěvníky, proto možná tak dlouho unikala pozornosti státních orgánů. Ty ruské jsou totiž přeci jen oproti západním složkám výrazně benevolentnější a Roskomnadzor se zaměřuje spíše na weby opoziční než závadné,“ myslí si Martin Klubal.

Policie sice v rámci boje proti drogám míří hlavně na malé dealery, v polovině listopadu však oznámila odhalení největší nelegální laboratoře za poslední roky. Varna skrytá na farmě nacházející se asi sto kilometrů jižně od Moskvy vyprodukovala asi 1,5 tuny syntetických drog. 

Ten samý týden zadržela policie nedaleko Petrohradu chemika, u kterého našla 5,8 tuny surovin pro přípravu syntetického stimulantu Alfa PVP. Obě laboratoře podle ruských médií měly zásobovat internetová narkotržiště.

Kde je poptávka, tam je nabídka

Přes Hydru se prodávají narkotika nejen v zemích bývalého Sovětského svazu, ale i v Evropě. A platí to i pro Českou republiku.

„Drogy jsou nejobchodovanějším artiklem všech darknetových tržišť. Rusové jsou výraznou národnostní menšinou v České republice a bylo by naivní se domnívat, že těchto kanálů nevyužívají. Kde není poptávka, není nabídka a zde nabídka existuje již mnoho let,“ říká Klubal.

Obchod s narkotiky na darknetovém tržišti Hydra

Jeho slova potvrzuje i Národní protidrogová centrála. „Hydra je obchodní virtuální platforma v latentní síti TOR, zaměřená na prodej ilegálních látek a služeb nejen na ruskojazyčném území, ale i ve směru do světa obvykle ruskojazyčným uživatelům. Záleží pouze na prodejci, jaké stanoví podmínky. Jde o jedno z mnoha darknetových tržišť zneužívaných v České republice,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí centrály Barbora Kudláčková.

Podle ní jsou známy případy, kdy se rusky mluvící obchodník fyzicky nachází v Evropě a drogy odesílá do ruskojazyčných zemí.

„V Česku je znám případ, kdy takto operoval obchodník na tržišti Točka s podezřením i na působení v tržišti Hydra. Omamné a psychotropní látky zasílal konzervativním způsobem skrze poštovní službu,“ vysvětluje mluvčí.

Mefedron vládne, heroin mizí

Dostupná data ukazují, že ve velkých ruských městech spotřeba drog vytrvale roste. Poptávka po hašiši a mefedronu na Hydře za první čtyři měsíce tohoto roku vzrostla čtyřikrát.

Popularitu nových syntetických drog experti vysvětlují tím, že se dají relativně snadno vyrobit a jejich cena je tak nízká. Naopak heroin z ruského trhu téměř zmizel.

Čeští protidrogoví policisté se ale při své práci setkávají i se systém „zakladek“. „Jedná se o poměrně rozšířenou praxi dealerů drog různých národností. Tento způsob doručování omamných a psychotropních látek k nám expanduje zejména z východu, kde je to v řadě zemí obvyklý systém doručování,“ říká Kudláčková.

Pokud jste po přečtení tohoto článku dostali chuť zakoupit na Hydře pár gramů mňau-mňau či flakky, musíme vás zklamat. Pro běžného uživatele je svět ruského darknetu nepřístupný. Kromě technických překážek je tu především jazyková bariéra.

„Zatímco na anglicky mluvících tržištích i s lámanou angličtinou nevypadáte v dnešní době globalizace podezřele, na ruských fórech a tržištích jste s angličtinou nebo lámanou ruštinou jasný podezřelý, se kterým se buď nikdo nebaví nebo si jen obtížně získává důvěru,“ vysvětluje Martin Klubal. 

„Tyto části darknetu jsou skutečně určeny rusky mluvícím návštěvníkům a pokud jím nejste, musíte si získat reputaci jinak. S trochou nadsázky tedy máte startovací pozici výrazně komplikovanější i ve srovnání s ruským feťákem,“ dodává bezpečnostní analytik.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video