Skandální film Mechanický pomeranč natočil Stanley Kubrick v roce 1971. Podle...

Skandální film Mechanický pomeranč natočil Stanley Kubrick v roce 1971. Podle Konstantina Bogomolova současný Západ připomíná jeho hrdinu, kterému byl v rámci experimentu vymyt mozek, aby se zbavil agresivity. | foto: Profimedia.cz

Ruský manifest proti pokrokářům: Západ se vykastroval a řítí se do pekel

  • 1158
Kulturní války zuří i v Rusku. Poslední velkou bitvu odstartoval divadelní režisér Konstantin Bogomolov, který ve svém manifestu srovnal progresivní hnutí na Západě s totalitními režimy minulosti. Evropa se podle něj nachází v hluboké etické krizi a Rusko by se nemělo na její současné hodnoty orientovat.

„Současný západní svět nabývá podoby Nového etického rajchu, který má i svoji ideologii - ‚novou etiku‘. Národní socialismus je minulostí, budoucností je etický socialismus. Queer socialismus,“ tvrdí v eseji nazvaném Únos Evropy 2.0 Konstantin Bogomolov. 

„Siemens, Boss a Volkswagen vystřídal Google, Apple a Facebook. Místo nácků tu máme mix queer aktivistů, feministických fanatiků a ekopsychopatů, kteří jsou stejně tak agresivní a touží po totálním přeformátování světa,“ napsal v manifestu, který minulý týden zveřejnil nezávislý deník Novaja Gazeta.

Text moskevského režiséra explodoval mezi ruskou inteligencí jako tříštivá bomba. Přečetlo si ho přes půl milionu lidí a na sociálních sítích vyvolal zuřivé hádky. Jedni jeho autorovi vyčítají, že papouškuje propagandistická hesla putinovského režimu o úpadku Západu, druzí ho chválí za odvážnou formulaci nestandardních názorů.

Potřebu vyjádřit se k manifestu pocítil i mluvčí Kremlu: Konstantin Bogomolov je podle něj zasloužilý umělec a má právo na svůj úhel pohledu. Zkrátka: kdo manifest nečetl a nezaujal k němu názor, jako by nebyl. 

Ruský divadelní režisér Konstantin Bogomolov

Čím to? Bogomolov podle rusisty Libora Dvořáka svým textem oživil téma, které Rusko periodicky řeší už dvě stě let. Střetávaly se v něm dva principy: na jedné straně stáli zapadnici, kteří podobně jako Petr Veliký hledají, co by západní kultura mohla Rusku dát. Na druhé straně byli slavjanofilové vzývající bytostné hodnoty ruského života.

„Po slavjanofilech přišli sovětští kritici prohnilého Západu a teď tady máme novou vlnu. Patří k ní nejen Konstantin Bogomolov, ale také světoznámý filmař Nikita Michalkov, jenž už před lety napsal velký esej Jsme Eurasie. Pro ruské intelektuály je to vyloženě archetypální téma, a právě proto Bogomolovova stať vzbudila takový zájem,“ uvedl pro iDNES.cz komentátor Českého rozhlasu. 

Mechanický pomeranč

Umělecký šéf známého moskevského divadla Na Malé Bronné ke svojí kritice „hroutícího se Západu“ využil kulturních válek, které v posledních letech zmítají západní společností. 

Konstantin Bogomolov

Divadelní herec a režisér, umělecký šéf moskevského divadla Na Malé Bronné. Jeho inscenace jsou často kontroverzní, postavy v nich například pojídají exkrementy. Širší veřejnosti je znám především jako manžel televizní celebrity Ksenije Sobčakové, která před třemi lety kandidovala na prezidentku. Podle kritiků však byla jen nastrčenou figurkou, která měla rozdělit opozici. 

Takzvaná cancel culture, kácení pomníků, hnutí Black Lives Matter, neustále se rozšiřující spektrum genderových kategorií - to vše mu slouží jako důkaz, že západně od Ruska se šíří nová totalita progresivistů.

Jak se k tomu Západ dopracoval? Podle Bogomolova se Evropa po druhé světové válce vyděsila běsů skrytých v lidském nitru a rozhodla se destruktivní energii člověka spoutat. Zničila tím však složitost člověka, vytvořenou v průběhu staletí působením křesťanství.

„Zničila člověka, kterého popsal Dostojevský: zároveň ušlechtilého i bídného, anděla i ďábla, milujícího i nenávidějícího, věřícího i pochybujícího, hloubavého i fanatického. Evropu vyděsil člověk - zvíře a nepochopila, že to zvířecí v něm je přirozená a organická část člověka, stejně jako to andělské. Evropa nebyla schopná intelektuálně a duchovně překonat dědictví nacismu, a proto se rozhodla složitého člověka vykastrovat. Vykastrovat jeho temnou přirozenost, navždy uvěznit jeho běsy.“

Západní člověk podle Bogomolova připomíná hrdinu Kubrickova filmu Mechanický pomeranč - mladého chuligána, kterému během experimentální terapie vymyjí mozek, aby ho zbavili agresivity. Ve výsledku je z něj troska, která nesnese poslech hudby ani pohled na nahé ženské tělo. Když ho někdo udeří, olíže mu boty.  

„Moderní Západ je jako kriminálník po chemické kastraci a lobotomii. To je ten falešný úsměv dobré vůle a všeobecné vstřícnosti na tváři západního člověka. Není to úsměv Kultury. Je to úsměv degenerace.“

„Říše nové etiky“, která dnes vládne na Západě, jde podle Bogomolova dokonce dál než totalitarismy 20. století. Zatímco nacismus či komunismus omezovaly svobodu myšlení, progresivisté chtějí kontrolovat lidské emoce.

Napálený agent poškodil i Putina, ale Navalnyj není idol mas, říká rusista

„V nacistické společnosti byli lidé cvičeni jako psi, aby se navzájem nenáviděli. V Novém etickém rajchu člověka cvičí k lásce a upírají mu právo svobodně nenávidět. Už nemůžeš říci ‚já nemám rád‘, ‚nelíbí se mi to‘, ‚bojím se‘. Jsi nucen přizpůsobit své emoce veřejnému názoru a společenským hodnotám.“

Ministerstvo pravdy

Progresivní společnost se podle Bogomolova stala novým božstvem, u kterého si každý nešťastný nebo uražený jedinec může vymodlit zvláštní společenský status, finanční fondy nebo zřízení kvót ve všech sférách veřejného života. 

Každý, kdo s tím nesouhlasí, se stane obětí mocné represivní mašinérie - veřejného mínění. Funkce soudců, vyšetřovatelů i bachařů tak byla státem delegována na společnost.

Ideálním instrumentem této mašinérie se staly sociální sítě a ochotnými služebníky represivního aparátu „spořádaní“ občané, kteří jsou aktivní na Facebooku či Twitteru a dovedně využívají odvěkého strachu člověka být vyštván z lidského společenství.

Konstantin Bogomolov s manželkou, televizní moderátorkou Ksenijí Sobčakovou

„Ve světle posledních událostí v USA je zřejmé, že to není jen tlupa, která se na sítích sama organizuje. Jsou podporováni úřady, novým Ministerstvem pravdy představovaným vedením internetových gigantů,“ argumentuje divadelní režisér.

Podle něj v současné globální společnosti není před novým totalitarismem pokrokářství úniku: „Impérium nové etiky touží po expanzi a unifikaci různých společností. Vzniká nová globální vesnice, v níž se disident před strážci etické čistoty neschová.“

Vlak do pekla

V závěru svého manifestu Bogomolov rozjímá nad situací Ruska, které bylo vinou bolševické revoluce témě sto let izolováno od světa. Když v devadesátých letech spěchalo zpět do Evropy, snilo podle Bogomolova o hodnotách předválečné Evropy, v níž se lidé posuzovali podle toho, jak mysleli a tvořili  - a ne podle toho, jestli se nechali přeoperovat a kolik nových genderových kategorií vymysleli. 

Takovým panoptikem by se Rusko stát určitě nechtělo. Autor statě přiznává, že pohled ruských zapadniků na jeho vlast je v lecčems správný: Rusko je stále „zemí fízlů a otroků“. 

Protesty proti policejní brutalitě, na jejíž následky zemřel zatýkaný černoch...

„I mně se hnusí atmosféra strachu a násilí. Ale to neznamená, že chci, aby se tato země fízlů a otroků změnila v zemi, kde vás mlátí ne ze strachu, ale z lásky. Kde vás neděsí tmářství, ale osvícenství. Kde komsomolci různé barvy pleti (včetně bělochů) z BLM nutí profesory pokleknout, podělit se o byt a darovat peníze na pomoc hladovějícím Floydům.“

Ve Spojených státech, Evropě i Rusku podle Bogomolova dnes žije řada lidí, kteří se proti diktatuře nové etiky bojí zvednout hlas. Bojí se morálního teroru, bojí se, že přijdou o práci. V tajnosti doufají, že tyto „zvláštní a temné časy“ jednou pominou. Ti si zasluhují podporu, a proto nastal nejvyšší čas formulovat novou pravicovou ideologii, která by hájila hodnoty „komplexního světa založené na vnitřní složitosti člověka“. 

Ruský divadelní režisér Konstantin Bogomolov

Pětačtyřicetiletý umělec svůj manifest uzavírá slovy:

„Ruští progresivisté a stoupenci západních hodnot tvrdí, že Rusko se ocitlo na chvostu pokroku. Ne. Shodou okolností se nacházíme v posledním vagonu šíleného vlaku řítícího se do boschovského pekla, v němž na nás čekají multikulturní, genderově neutrální čerti.“ 

„Musíme tento vagon odpojit, pokřižovat se a začít budovat vlastní svět. Znovu postavit naši starou dobrou Evropu. Evropu, o které jsme snili. Evropu, o kterou oni přišli. Evropu zdravého člověka.“

Nadčlověk v uniformě OMON

Reakce na manifest byla skutečně bouřlivá - mimo jiné i proto, že byl publikován krátce po masových protestech na podporu Alexeje Navalného, které provázelo bezprecedentní nasazení policie a zatýkání demonstrantů.

„Kritika evropské tolerance, která údajně dává vzniknout ‚novému etickému rajchu‘, se stává pozadím, na němž nadčlověk v uniformě OMON kope svoji oběť do břicha,“ napsal komentátor listu Novaja Gazeta Kirill Martynov.

Někteří čtenáři zareagovali s humorem. Novaja Gazeta zveřejnila jako odpověď na Bogomolovův manifest otevřený dopis, který sestával jen ze dvou slov: OK, Boomer. Do dnešního dne ho podepsalo přes třináct set lidí.  

Velký impresário se loučí. Vynálezce putinismu dostal v Kremlu výpověď

Objevily se i spekulace, že pravým autorem manifestu není Konstantin Bogomolov (někteří čtenáři upozorňovali, že se tak hlubokými otázkami nikdy nezabýval), ale Vladislav Surkov - někdejší poradce Vladimira Putina, který se výrazně podílel na formování ideologie současného režimu.

Muž považovaný svého času za nejschopnějšího politického operativce v Rusku je známý tím, že si rád pohrává s intelektuály, umělci a médii. Sám ostatně pod pseudonymem vydal satirickou knihu Na nule nabízející nekompromisní pohled do zákulisí moci. Surkov i Bogomolov ovšem tyto spekulace odmítli.

Také Libor Dvořák se domnívá, že slavný režisér své jméno nikomu nepropůjčil. „Jeho manifest je reakcí na fakt, že Rusko se ocitá v čím dál větší izolaci způsobené vojenským angažmá v Gruzii, na Ukrajině či v Sýrii. Dnes se objevuje názor, že současné Rusko se dostává do brežněvovských časů a já bych s tím souhlasil - Brežněvův Sovětský svaz na vnější expanzi nedoplatil jen izolací, ale i ekonomicky, což se nyní také víceméně děje.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video