„Nemůžeme půjčovat v jüanech, protože nemáme čím krýt naše devizové pozice,“ posteskl si minulý týden generální ředitel Sberbank German Gref. Stejně jako další bankéři vyzval centrální banku, aby se pokusila deficit jüanů na ruském finančním trhu vyřešit.
Cena rublu proti jüanu se minulý týden na moskevské burze propadla téměř o pět procent a dosáhla nejnižší úrovně od dubna. Propadu předcházelo oznámení, že centrální banka bude v následujících měsících denně prodávat jüany pouze v hodnotě 200 milionů dolarů. Poslední měsíc přitom denní objem dosahoval 7,3 miliardy dolarů.
Ukazuje se tak, jak vážný dopad na ruskou ekonomiku má „dedolarizace“. Moskevská burza MOEX musela v polovině června v důsledku dalších západních sankcí zcela zastavit obchodování v dolarech a eurech, podle údajů centrální banky se dnes 99,6 procenta zahraničního obchodu odehrává v jüanech.
Jenže ani totálním přechodem na čínskou měnu se ruské problémy se západními sankcemi nevyřešily. Američané na začátku letošního roku rozšířili definici ruského vojenského průmyslu ve snaze omezit dodávky zboží dvojího určení do Ruska. Tím se podstatně zvětšil i okruh čínský firem, které mohou být zasaženy sekundárními sankcemi.
„Pokud by na nějakou čínskou banku byly uvalené sankce, tak jí to zablokuje možnost vydělávat na Západě. A Číňané si velice jednoduše spočítají, co je pro ně zajímavé. Na jedné straně máte zhruba miliardu obyvatel takzvaného kolektivního Západu, na té druhé 140 milionů Rusů. Kupní síla Západu je výrazně větší a Číňané to nechtějí riskovat,“ vysvětluje expert na ruskou ekonomiku Karel Svoboda.
Rusové si jsou tohoto problému vědomi a v posledních měsících se proto snažili hledat regionální čínské banky, pro které přístup na západní trh není zas tak důležitý. Jenže význam menších bank je omezený a během srpna se ukázalo, že i řada menších ústavů kvůli rostoucí hrozbě sankcí platby v jüanech do Ruska zadržuje.
Obchod Ruska s Čínou brzdí sankce. Platby v jüanech skoro nejsou možné |
Podle nedávné studie ruské centrální banky má asi čtvrtina ruských exportérů problémy se zahraničními partnery. Stěžují si na zablokované nebo vrácené platby, a to i v případě obchodu s takzvanými spřátelenými zeměmi. V srpnu objem nevypořádaných obchodů dosáhl několika desítek miliard dolarů.
„V tuto chvíli se všechny přeshraniční platby do Číny zastavily. Našli jsme řešení, ale trvalo to asi tři týdny, což je velmi dlouhá doba a objemy obchodu během té doby drasticky poklesly,“ uvedl nedávno pro agenturu Reuters nejmenovaný zdroj z ruského online obchodu prodávajícího čínské zboží.
Obavy ze západních sankcí se projevily i pozastavením financování obřího čínsko-ruského projektu na těžbu uhlí v Zašulanském uhelném nalezišti v Zabajkalském kraji. Ještě loni se přitom čínská firma CHN Energy a ruský podnik En+ dohodly, že do konce roku 2027 zde budou ročně těžit pět milionů energetického uhlí.
Náměstek ministra financí Ivan Čebeskov navíc minulý pátek přiznal, že devět let trvající snahy Moskvy získat souhlas Pekingu s vydáváním dluhopisů v jüanech zkrachovaly. Podle zdrojů listu Vedomosti jde především o nedostatek politické vůle na straně čínského vedení. Čínská ekonomika je totiž stále příliš těsně spjata s tou americkou a Peking si nepřeje vstoupit do otevřeného konfliktu s Washingtonem.
Čína se pro Rusko po začátku války stala hlavním obchodním partnerem. Hodnota vzájemného obchodu se loni vyšplhala až na 240 miliard dolarů, což znamenalo meziroční růst o 60 procent. Válečné výdaje a vývoz ropy do Číny a Indie podpořily růst ruského HDP, jenže na první pohled solidní údaje o hospodářském růstu zakrývají hlubší problémy.
Nedostatek pracovních sil a stagnace jiných sektorů průmyslu, než je zbrojní výroba, podnítily inflaci. Rusku podle Karla Svobody sice nehrozí krach, ale postupná primitivizace ekonomiky. Nejspíš bude následovat osud Íránu nebo Kuby, tedy zemí, které pod západními sankcemi přežívají už dlouhé dekády.
Jaký dopad na ekonomiku bude mít nedostatek jüanů, se podle něj nyní nedá odhadovat. „Je těžké cokoliv předpovídat, protože těch přemetů bylo už moc. Rusové se nedávno nechali slyšet, že na barterovém obchodu není nic špatného, že je to normální. Ale to samozřejmě ještě více limitovalo jejich možnosti,“ vysvětluje ekonom z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
