Prestiž, geopolitika, těžba. Důvody, proč Moskva nechce Tokiu vrátit Kurily

  10:30aktualizováno  10:30
Prestiž, historické resentimenty, vojensko-strategické kalkuly i možnost těžby. To vše je v pozadí vleklého rusko-japonského sporu o Kurilské ostrovy, který brání uzavření mírové smlouvy mezi oběma zeměmi. Moskva by měla Tokiu část ostrovů vrátit, přes oživená jednání a výzvu Evropské unie se ale zdráhá.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv na návštěvě Kurilských ostrovů | foto: AP

Kořeny sporu sahají až do 17. století, kdy Kurily současně osídlovali Rusové i Japonci. Předmětem tahanic se nadlouho stal i Sachalin.

Fotogalerie

V 19. století si Moskva a Tokio rozdělovaly tyto ostrovy na Dálném východě cestou diplomacie. V roce 1855 připadla jižní část Kuril Japonsku a severní Rusku. V roce 1875 dohodly jiný výměnný obchod: Moskva dostane vytoužený Sachalin a Japonci celé Kurily. 

Pak ale přišly ke slovu zbraně. Po porážce v rusko-japonské válce odevzdala Moskva v roce 1905 Kurily i jižní část Sachalinu. Na konci druhé světové války se karta obrátila. SSSR obsadil celý Sachalin i japonské jihokurilské ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a Habomaj. Ty zabral tři dny po oznámení japonské kapitulace a tamních 17 000 Japonců nuceně vysídlil. 

Od té doby je kolem ostrovů dusno. Tokio vyčítá Moskvě neoprávněnou anexi, Rusko Japonsku zpochybňování výsledků druhé světové války. V pozadí je ale víc než mravní rozhořčení. 

Ostrovy mají strategickou polohu z hlediska vojenského i kvůli námořním trasám. Obklopují je bohatá loviště ryb a v oblasti se skrývá i nerostné bohatství včetně zlata a možná i zemního plynu.

Japonsko chce čtyři ostrovy, Rusko nabízí dva

Tokio si v souladu s dohodou z roku 1855 nárokuje Iturup, Kunašir, Šikotan i Habomaj. Japonské požadavky podpořil v roce 2005 Evropský parlament. Moskva ale naznačuje, že by vrátila jen Šikotan a Habomaj. Na základě sovětsko-japonské deklarace z roku 1956 by tak měla učinit po podpisu mírové smlouvy. 

V lednu 1960 ale SSSR deklaraci vypověděl poté, co Japonsko uzavřelo bezpečnostní dohodu se Spojenými státy. Na přetrvávající obavy Moskvy z Washingtonu reagoval v listopadu 2018 japonský premiér Šinzó Abe. Ujistil, že pokud Rusko předá Japonsku část Kuril, nevzniknou na nich americké vojenské základny. 

Abe a ruský prezident Vladimir Putin se v listopadu zavázali oživit jednání o mírové smlouvě. Kreml dal ale vzápětí najevo, že diskuse o dohodě z roku 1956 "absolutně neznamená automatické předání nějakého území“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak v lednu 2019 prohlásil, že postoje obou zemí nadále vzdalují „podstatné rozpory“. Ruská veřejnost se proti možnému navrácení ostrovů bouří

V roce 2016 se v japonském tisku objevily informace, že Tokio zvažuje navrhnout Moskvě společnou správu sporných ostrovů. Japonské ministerstvo zahraničí to ale popřelo. 

Rozhovory o mírové smlouvě započaly už v roce 1955. V dubnu 1996 se na jejich obnovení dohodl ruský prezident Boris Jelcin a japonský premiér Rjútaró Hašimoto. Smlouvu chtěli podepsat do roku 2000, což se však nepodařilo.

Jelcin v říjnu 1993 na návštěvě Japonska potvrdil platnost deklarace z roku 1956. V roce 1992 stáhla Moskva z Kuril svých 7000 vojáků. 

V únoru 2011 ale řekl tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv, že na jižních Kurilách rozmístí moderní zbraně. „Budou tam vhodné zbraně, které zajistí bezpečnost ostrovů jako nezpochybnitelné části Ruska,“ prohlásil k nevoli Japonců. 

Kurilské ostrovy patří Rusku, přičemž jejich jižní část (Kunaširi, Iturup,...

Kurilské ostrovy patří Rusku, přičemž jejich jižní část (Kunaširi, Iturup, Šikotan a Habomajské ostrovy) jsou nárokovány Japonskem.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Bylo to hrozné, líčí turistka. Při bouři zemřeli v Chalkidiki dva Češi

Převrácený autokaravan v řecké vesnici Sozopoli, v němž zemřeli dva čeští...

Silná bouře na řeckém poloostrově Chalkidiki si ve středu večer vyžádala sedm obětí, šest z nich byli turisté. Mezi...

Misionářka chtěla tak pomáhat Africe, až údajně zabila sto malých dětí

Lékařáská péče v Ugandě

V Ugandě běží soud s americkou misionářkou, která si podle obžaloby hrála na lékařku, přestože medicínu nikdy...

V penzi spolu chtěli procestovat svět. Na řecké pláži je zabila bouře

Na pláži na řeckém poloostrově Chalkidiki v noci na čtvrtek zemřeli dva Češi....

Manželé z Vysočiny si na stáří koupili zánovní obytný automobil. Chtěli procestovat Evropu, být na důchod co možná...

Bouřky, déšť a zima. Počasí kazí Čechům dovolenou v Chorvatsku

Silná bouřka provázená přívalovým deštěm v Praze (6. června 2019)

Chorvatsko je pro Čechy nejoblíbenější letní destinací, každoročně jich tam za mořem vyrážejí stovky tisíc. Na tento...

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Další z rubriky

Terorista z Barcelony spolupracoval s tajnou službou, tvrdí španělský tisk

V centru Barcelony najel řidič dodávky do davu lidí. (18. 8. 2017)

Šéf teroristické buňky, která spáchala v roce 2017 atentáty v Barceloně a dalším katalánském městě, byl zřejmě...

Narkobaron Guzmán dostal doživotí. Plánoval vraždy, drogy pašoval po tunách

Mexický drogový boss Joaquín Guzmán přezdívaný El Chapo (Mexico City, 8. ledna...

Soud ve Spojených státech podle očekávání poslal ve středu mexického narkobarona Joaquína Guzmána na doživotí do...

Zavraždil přítelkyni a fotky mrtvoly zveřejnil. Instagram je neumí smazat

Sedmnáctiletá Bianca Devinsová, kterou zavraždil její přítel a snímky mrtvoly...

Instagram má problémy s odstraněním explicitních fotografií těla sedmnáctileté středoškolačky, kterou v neděli večer...

Najdete na iDNES.cz