„Dlouho jsme nad tím pracovali a jsem velice rád, že tato práce je završena. Je to důležité, protože (dohoda) nám umožní přidat další impuls prakticky do všech směrů naší spolupráce,“ řekl Putin.
Pezeškján na začátku schůzky s šéfem Kremlu označil dohodu za pevný základ rozvoje spojenectví mezi oběma státy a mluvil o strategickém významu vztahů Teheránu s Moskvou.
Dohoda podle Kremlu pokrývá všechny oblasti od obchodu přes vojenskou spolupráci až po vědu, vzdělávání a kulturu. Podle listu Kommersant úmluva, která nahradí smlouvu z roku 2001, klade důraz na spolupráci obou zemí v bezpečnosti a obraně.
Mezi klíčové body dohody patří posilování spolupráce v těchto oblastech, hovoří se v ní například o těsnější spolupráci zpravodajských a bezpečnostních služeb. Země podle úmluvy nedovolí, aby bylo jejich území použito k akcím ohrožujícím toho druhého.
Podle agentury Interfax ve smlouvě stojí, že pokud bude jeden ze signatářů napaden, druhý nepomůže agresorovi, ale bude podporovat urovnání sporů na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Neobsahuje však doložku o vzájemné obraně podobnou té mezi Moskvou a Pchjongjangem. Vojáci KLDR se loni zapojili do bojů proti Ukrajině.
Írán dodal Rusku balistické rakety, tvrdí EU. Moskva informaci nepopřela |
Dále se ve smlouvě hovoří mimo jiné o spolupráci v oblasti energetiky včetně té jaderné. Moskva a Teherán také chtějí vytvořit platební systém nezávislý na třetích zemích.
Vztahy Ruska s Íránem se utužily poté, co Putin v únoru 2022 nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev a Západ obvinily Teherán, že poskytl Rusku drony přímo útočící na cíl, což Moskva a Teherán popíraly. V Rusku se mezitím rozběhla výroba dronů íránské konstrukce.
Pezeškján v pátek vyjádřil podporu potenciálním mírovým rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou se slovy, že „válka není řešením“. A vyzval Západ, aby uznal „bezpečnostní obavy“ ostatních.
Oba prezidenti dohodu podepsali krátce před inaugurací nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, který se zavázal ukončit válku Ruska proti Ukrajině a zaujmout tvrdší postoj vůči Íránu, který se potýká s rostoucími ekonomickými potížemi a dalšími problémy, včetně vojenských porážek ve své sféře vlivu na Blízkém východě.
Neschvalujeme agresi vůči Ukrajině, zní z Íránu. Kreml to chce vysvětlit |
Rusko a Írán měly v minulosti problematické vztahy, ale ty se oteplily po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Moskva se stala klíčovým obchodním partnerem a dodavatelem zbraní a technologií pro Teherán, který čelil mezinárodním sankcím. Rusko postavilo první íránskou jadernou elektrárnu a staví tam další dva jaderné reaktory.
Rusko bylo součástí dohody z roku 2015 mezi Íránem a šesti jadernými velmocemi, která nabízela zmírnění sankcí proti Teheránu výměnou za omezení íránského jaderného programu. Když USA za prvního Trumpova funkčního období jednostranně od dohody odstoupily, Kreml nabídl Teheránu podporu.
Teherán stále více potřebuje pomoc Moskvy, protože čelí ekonomickým potížím a neúspěchům ve sféře svého vlivu na Blízkém východě. Írán spolu s Ruskem nedokázal zabránit zhroucení režimu Bašára Asada v Sýrii a íránské spojence v regionu, hnutí Hamás v Pásmu Gazy a Hizballáh v Libanonu, těžce zasáhly izraelské ofenzívy.
Problémy by se mohly prohloubit poté, co se Trump vrátí do Bílého domu se svou politikou „maximálního tlaku“ na Írán.
Rusko i Írán čelí v současné době západním sankcím. Moskva od začátku své invaze na Ukrajinu pěstuje užší vztahy nejen s Teheránem, ale také se Severní Koreou, Běloruskem nebo Čínou.
